Rostlinolékařský portál

Klopuška hnědožlutá se živí sáním na travinách, zejména: psárka (Alopecurus spp.), bojínek (Phleum spp.), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius).
Preferuje mezofilní až vlhké travní porosty, vyhýbá se suchým stanovištím

Velikost těla dospělců je 7–9,5 mm. Tvar protáhlý, štíhlý, slabě sklerotizovaný (poměrně křehký), tykadla čtyřčlánková, téměř stejně dlouhá jako tělo. 
Klopuška hnědožlutá se vyznačuje pohlavním dimorfismem. Samci jsou vždy makropterní (dlouhá křídla dosahují do poloviny až dvou třetin zadečku, mohou se vyskytnout i makropterní samice), pestře zbarvení – černé nohy, tykadla, hlava a štít s hnědožlutými pásky, polokrovky sytě žlutohnědé až oranžovočervené. Samice naopak většinou rachypterní (krátká křídla), světle žluté až šedozelené s černou kresbou na štítu a hlavě. 

Příbuzný druh Leptopterna ferrugata se liší mj. zbarvením – samci mají narůžovělé polokrovky bez výraznější kresby, samice mají přes celé tělo 2 podélné růžové proužky. 
Dále jsou podobné klopušky rodu Acetropis – klopuška kýlnatá (A. carinata), klopuška A. gimmerthalii a klopuška A. longirostris. Samci těchto druhů nejsou tak pestří, zcela postrádají oranžovočervené tóny ve zbarvení. Samice jsou vždy makropterní a mají širší tělo než klopuška hnědožlutá.

Dospělci se vysktují v červnu až srpnu (někdy i září). Samice kladou vajíčka do listových pochev ve spodní části stébel trav, kde přezimují. Líhnutí nymf probíhá v květnu následujícího roku.

Klopuška hnědožlutá není považována za hlavního škůdce, ale může způsobit škody. Sáním na klasech trav může ovlivnit kvalitu a výnos semenných porostů V některých letech a lokalitách může být výskyt masový, což zvyšuje riziko škod.

Vyskytuje se v celá Evropě (kromě nejjižnějších částí Středomoří), střední Asii. Byla zavlečena do Severní Ameriky. 
V ČR se jedná o běžný druh, místy velmi hojný.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdci.

Rada, S. Leptopterna dolabrata – klopuška hnědožlutá. Natura Bohemica [online]. 8. 12. 2021 [cit. 6. 10. 2025]. Dostupné z: http://www.naturabohemica.cz/leptopterna-dolabrata/ 
Kment, P. Ploštice. In: HUDEC, Karel et al. Příroda České republiky: průvodce faunou. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1559-6
Wachmann, E., Melber, A., Decker, J.. Wanzen. Band 2: Cimicomorpha: Microphysidae (Flechtenwanzen), Miridae (Weichwanzen). Keltern: Goecke & Evers, 2004. 288 s. ISBN 978-3-931374-57-0