Rostlinolékařský portál

Kmín, některé další rostliny z čeledi miříkovitých (Apiaceae).

Dospělí roztoč je 0,2 mm dlouhý se dvěma páry noh. Na rostlinách jsou poměrně dost pohybliví.

V prvním roce u silně napadených porostů lze zaznamenat na rostlinách světlejší, zdeformované listy, často s mozaikovitými skvrnami a s tendencí ke kadeření. Tyto projevy se však vůbec vyskytovat nemusí, i když je porost roztoči napaden. Symptomy napadení lze většinou rozpoznat až ve druhém roce pěstování po přechodu porostu do generativní fáze vývoje (v období kvetení). Vlnovníky poškozené okolíky (jde o důsledek fytotoxického projevu) se zpočátku liší barevně (udržují si zelenou barvu; pomalejší degradace chlorofylu - virescence) a později tím, že místo nažek nesou hálky.

Má jednu generaci v roce. Přezimují dospělci na vegetačních vrcholech kmínu. Roztoč napadá kmín v prvním roce pěstování a vyskytuje se na vegetačních vrcholech. V této době jsou škody obtížně zjistitelné. Jen při velmi silném napadení dochází k deformacím listů. Ve druhém roce roztoči napadají celou rostlinu. Za příznivých podmínek se velmi rychle přemnožují. Do porostů i v rámci porostu se šíří pasivně větrem. Mezi jednotlivými rostlinami v rámci porostu se však šíří i aktivním pohybem. Rozšiřují se pravděpodobně i osivem (nebylo to však experimentálně ověřeno). Napadení ovlivňuje i umístění porostu ve vztahu k staršímu (dozrávajícímu) porostu (porosty po větru jsou více ohroženy).

Při silném napadení dochází ke zničení podstatné části úrody. V některých oblastech pravidelného pěstování kmínu v ČR významný škůdce.

Způsob monitoringu roztočů v porostu je poměrně náročný a vyžaduje určité laboratorní vybavení (dobrá lupa, binokulár). Provádět opakovaně odběry rostlin (1× týdně) z nově založených, vzešlých porostů kmínu od počátku dozrávání (počátek fyziologického usychání rostlin) starších porostů kmínu v okolí (červen, červenec). V laboratoři prohlédnout odebrané rostliny pod binokulárem (alespoň 20× zvětšit), zejména se zaměřit na oblast vegetačního vrcholu (opatrně se probírat listy kryjícími vegetační vrchol). Zaznamenat počet rostlin s roztoči.

Práh škodlivosti nebyl stanoven. Za prahový výskyt by mohlo být považováno 5 % napadených rostlin v období června a července (při provádění monitoringu).

Nepoužívat osivo z napadených porostů. Nové porosty zakládat co nejdále od lokalit, kde došlo k opakovanému napadení porostů, a co nejdále od porostů, které se v daném roce budou sklízet. Nezakládat nové porosty kmínu po převládajícím směru větru od stávajících napadených pozemků s kmínem. Udržovat okolí pozemků bez výskytu divoce rostoucího kmínu a dalších miříkovitých rostlin.
Předpokládá se, že jedinci druhu vlnovníka kmínového jsou na rostlinách napadáni řadou přirozených nepřátel ze skupin dravých roztočů a entomopathogenních hub. 

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Kmín se většinou ošetřuje preventivně (obtížný monitoring) v prvním roce pěstování v době, kdy se v okolí sklízí zralé porosty kmínu (období přenosu roztočů na nově založené porosty; obvykle červenec, srpen). Na lokalitách s opakovanými problémy s tímto škůdcem v kmínu se osvědčilo opakování akaricidní aplikace v letním období v roce zásevu (= 2 aplikace celkem). První aplikace se obvykle provádí v první polovině července, druhá ve druhé polovině července (popř. na začátku srpna). Pozdější aplikace (druhá polovina srpna, září) nemají smysl. V některých letech je přínosná i jarní aplikace (počátek vegetace nadzemních částí rostlin na jaře: konec března, počátek dubna).

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.

Při velkém tlaku škůdce, kterému pravděpodobně nelze nijak zabránit, nelze očekávat vysokou účinnost akaricidů (max. 60 %), i při opakování postřiků v letním období.