Rostlinolékařský portál

Bob obecný patří mezi jednoleté byliny a obvykle dorůstá výšky 40–80 cm. Přímá statná lodyha je čtyřhranná, dutá, dužnatá a lysá. Listy jsou tvořeny 2–3 páry obvejčitých nebo eliptických lístků. Vřeteno listu je zakončeno hrotem nebo špičkou. Na bázi řapíku se nacházejí špičaté palisty, které mají vejčitý nebo polostřelovitý tvar. Květenstvím je hrozen, který má většinou 1–5 květů. Květy medově voní. Kalich je trubkovitý. Koruna je celá bílá nebo je její část (člunek a někdy i křídla) s tmavě hnědou, modrou až modrofialovou skvrnou. Masité válcovité lesklé lusky jsou dlouhé 5–12 cm a obsahují obvykle 2–5 semen oddělených přehrádkami. Hladká, oválná až zploštělá semena jsou dlouhá až 30 mm a široká až 24 mm a jejich osemení může být zbarveno do odstínů šedobílé, hnědé, zelenohnědé, fialová až černé. Bob kvete od května do července. 

Z hlediska půdních podmínek jsou vhodné zejména těžší jílovitohlinité až jílovité půdy s pH vyšším než 5,5 a dostatkem vody. Vláha je důležitá hlavně v období od počátku kvetení až do období dozrávání lusků. Nároky na teplo má bob oproti ostatním luskovinám nižší, a proto bývá pěstován v poněkud chladnějších oblastech. 

Bílá hniloba bobu (Sclerotinia sclerotiorum), cerkosporová skvrnitost bobu (Cercospora zonata), strupovitost bobu (Didymella fabae), šedá plísňovitost bobu (Botryotinia fuckeliana), hnědá skvrnitost bobu (Botrytis fabae).

Listopasi (Sitona spp.), mšice maková (Aphis fabae), třásněnka hrachová (Kakothrips pisivorus), zrnokaz bobový (Bruchus rufimanus).

Významnými pleveli v porostech bobu bývají hlavně jednoleté dvouděložné plevele a trávy jako heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum), laskavce (Amaranthus spp.), merlíky (Chenopodium spp.), ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli), pýr plazivý (Elymus repens) aj.