Rostlinolékařský portál

Dospělce zastihneme na nejrůznějších dřevinách - vrbách, olších i jiných rostlinách (trávy, ostružiníky, pryskyřníky, bodláky atp.).

Tělo dospělců je dlouhé 8–10 mm, člunkovitého tvaru. Zadní nohy jsou uzpůsobené ke skákání. Zadní holeně jsou opatřeny dvěma silnými trny. Zbarvení je hnědé se světlou kresbou na předních křídlech. Charakteristické jsou výrazné světlé skvrny na jejich vnějším okraji. Ze spodní strany hlavy vybíhá sosák. Za hlavou je velký štít a menší trojúhelníkový štítek. Přes hlavu a štít se táhne podélný kýl. Celý zadeček je přikryt křídly, která jsou na něm střechovitě složena. Nymfy jsou ukryty v pěnových hnízdech na hostitelských rostlinách.

Od příbuzného druhu (p. olšová) se tato pěnodějka (p. vrbová) odlišuje absencí výrazné a světlé skvrny na okraji křídel (přední křídla). Ve stádiu nymfy je tento druh těžce rozpoznatelný, ale můžeme říci, že p. olšová je na rozdíl od p. vrbové častěji se vyskytující.

Poškození dřevin je spíše nespecifické - sání na listech, příp. letorostech. Za poškození dřevin jsou odpovědné jen dospělá stádia, larvy (nymfy) se troficky realizují na travách, ostružiníku, pryskyřníku, bodlácích a jiných bylinách. Nymfa produkuje během sání rostlinných šťáv pěnu (z tekutých výkalů a voskových sekretů a vháněním vzduchu). Tato připomíná plivanec, který nymfy chrání před predátory i před vyschnutím.

Zásadní okolností, která je rozhodující pro determinaci předmětného druhu, je přímost jedinců (viz výše) v korunách hostitelských dřevin, resp. na jejich asimilačním aparátu.

Vajíčka přezimují a na jaře se z nich líhnou nymfy. Ty jsou ukryty v pěnovém hnízdě, které si vytvářejí z vlastních výměšků. Dospělci se vyskytují od 2. poloviny června až do začátku října. Ke kladení vajíček se samičky přesouvají do bylinného patra.

Tento škůdce se podílí na oslabování hostitelských jedinců a redukci přírůstů hostitelských dřevin. Významné škody jsou dávány do souvislostí spíše s mladšími dřevinami.

P. Martinek, MENDELU