Rostlinolékařský portál

Převážně brukvovitá zelenina, zejména květák, zelí, brokolice a kapusta. Vysokou náchylnost má i řepka olejka a hořčice černá. Mezi hostitelské spektrum se řadí i některé plané brukvovité jako např. česnáček lékařský, tařinka nebo huseník.

Chasmothecia se vyskytují ve shlucích nebo rozptýlená, o velikosti 70–150 µm v průměru. V jedné plodnici se nachází 4–10 elipsovitých až vejčitých vřecek, ve kterých se tvoří askospory. Ty jsou bezbarvé, elipsoidní a 18–30 × 10–18 µm velké

Na vrchní i spodní straně listu (převážně na vrchní), na stonku i šešulích bílé prašné nebo moučnaté skvrny, které mohou později překrývat celý list, šešuli. Při silném napadení dochází k chlorózám, předčasnému opadu listů a nekrotizaci vrcholových listů. Příznaky na stonku a šešulích se mohou později vybarvit béžovohnědě nebo růžově. Pro patogen E. cruciferarum je typická bílá pavučinka, která později přechází v moučnatý povlak. V důsledku prorůstání houby do buněk rostlin, dochází k odčerpávání živin a zasychání a odumírání napadených pletiv.

Příznaky choroby je možné zaměnit s příznaky napadení na listech, lodyze i šešulích s listovou skvrnitostí řepky, na listech s plísní brukvovitých, na lodyze s fomovým černáním stonků řepky  a šedou plísňovitostí brukvovitých.

Patogen přezimuje v podobě kleistothecií (malých, černých kuliček), které na jaře klíčí a produkují pohlavní askospory. Na napadených rostlinách se tvoří nepohlavní spory (konidie), které může vítr roznést na nová pole. Vlhkost vody není nutná – padlí prosperuje za teplých dnů a suchých podmínek. Optimální růst konidií nastává kolem 15–20 °C, zatímco vysoké teploty nad 30 °C výrazně snižují jejich životaschopnost. Houba proniká listy, roste uvnitř epidermálních buněk, přijímá živiny z rostliny a sporuluje. Příznaky infekce se nejprve projevují na spodní straně starších listů. Později se na horních a dolních plochách listů, stoncích a/nebo šešulích objevují bílé skvrny, které se mohou rozšířit a pokrýt celý povrch hostitelských pletiv. Tento cyklus umožňuje rychlý rozvoj infekce zejména v závěru léta, kdy bývá tepleji a sušší podmínky.

Houba přežívá na rostlinných zbytcích.

Škodlivost není kvantifikována. Vyskytuje se na celém území ČR. Výskyt choroby je záležitostí příznivých podmínek konkrétního ročníku.

Monitorování výskytu na podzim se provádí pozorováním příznaků napadení na plodinách orientačně od fáze BBCH 11 do počátku listopadu nebo do prvních déletrvajících mrazů a dále na jaře, orientačně fáze BBCH 60–69. Stanoví se přítomnost a intenzita napadení. 

Monitoring patogenu se provádí přímo sledováním příznaků choroby v porostu.

Nejsou v ČR k dispozici. Na základě vyhodnocení faktorů zvyšujících riziko infekce (vlhkost, teplota) je možné předpokládat výskyt choroby.

Zhodnocení skutečného výskytu choroby.

• Použití odolných odrůd.
• Prodlužování osevních sledů.
• Počet vysetých jedinců. 
• Vyrovnaná výživa.
• Nepřehnojovat dusíkem. 
• Vzdušný prostor.
• Likvidace nebo pečlivé zapravení posklizňových zbytků.

Byly prokázány účinky hydrogen uhličitanu sodného, syrovátky, esenciálních olejů nebo extraktu z kopřiv nebo přesličky. Dále jsou prokázány účinky přípravků na bázi antagonistických hub Ampelomyces sp., Aphanocladium sp., Lecanicillium spp. nebo bakterií rodu Bacillus spp. Přípravky se aplikují v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat podle potřeby v rozestupu několika dní.

S ochranou je třeba začít v době výskytu prvních příznaků napadení. V závislosti na tlaku choroby a průběhu počasí je ošetření nutno 1–2krát opakovat. Při nižším tlaku je možné použít kontaktní přípravky na bázi síry a mědi. Pokud jsou podmínky pro rozvoj infekce příhodné, je třeba použít systemického přípravku, ale je nutno sledovat ochrannou lhůtu.