Rostlinolékařský portál

Dicyklická. Zimními hostiteli jsou zástupci rodu Prunus (slivoně, švestky, ale napadají též trnky, broskvoně a méně meruňky)., letními hostiteli jsou byliny (oligofagie: Poaceae; především Phragmites).

Bezkřídlé živorodé samičky jsou zelené až modrozelené, se světle zelenými proužky na hřbetě. Celé tělo mají pokryté voskovým práškem, široce oválné, klenuté, dopředu silněji, dozadu slaběji zúžené. Tykadla jsou kratší než tělo. 
Nymfy jsou světle zelené, často mohou působit namodrale či šedozeleně, protože jsou – stejně jako dospělci – pokryté jemným bílým voskovým popraškem. Tělo úzké, oválné, malé (výrazně menší než 1,5 mm), s měkkou kutikulou.
Vajíčka černá, lesklá, oválného tvaru, hladká, s velmi pevnou kutikulou. Mohou být pokryta voskovou sekrecí, která zvyšuje jejich odolnost proti vlhkosti.
Perokresby apterních (bezkřídlých) a alátních (okřídlených) samic (převzato z Mšice a mšičky na ovocných dřevinách, D. Fryč, 2025)

Deformované a svinuté listy tvořící hnízda. Napadené listy slivoní zasychají a opadávají. Letorosty ustávají v růstu, zkrucují se a často koncem léta usychají. Na rubu listů a na mladých výhoncích husté kolonie mšic pokryté voskovým práškem. Listy, výhonky i plody pokrývá vylučovaná medovice, na které se později množí černě. Plody se špatně vyvíjejí a předčasně opadávají.

Přezimují vajíčka na slivoních. Od jara se na rubu listů a na výhonech vytvářejí kolonie mšic. Letní generace mšic žije až do podzimu na rákosu a molinii modré. Potom odlétají na slivoně.

Snížení výnosů, oslabení stromů.

Původní druh v euroasijském regionu, zavlečen do Severní Ameriky. Dříve považován za kosmopolitní druh, ale není jím.

Monitoring přezimujících stadií škůdců. 
Během vegetačního klidu, nejpozději před rašením, se odebere 20 namátkově vybraných tříletých větví dlouhých 0,2 m s květními pupeny (na 10 místech 2 větve z 1 stromu). Postranní obrost na větvích se zkrátí na délku 10 mm (celkem 4 m).
Na odebraných vzorcích se pomocí lupy nebo binokulárního mikroskopu hodnotí počet přezimujících stadií. Výsledek se přepočte na 1 m délky větví, tj. zjištěný počet vajíček se vydělí čtyřmi. 
Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdci.

• Dle výskytu v předchozím roce.

• Ošetřuje se v případě dosažení kritického čísla, tj. v období před květem při zjištění 10 vajíček mšic v průměru na 1 m tříletých větviček. 
• V období po odkvětu se ošetřuje při zjištění 4 jedinců mšic (mšice slívové, m. bodlákové, m. švestkové) na 100 květních nebo listových růžic či mladých letorostů nebo rovněž v období po odkvětu při zjištění pěti kolonií mšic (mšice slívové, m. bodlákové, m. švestkové) na 100 letorostů.

• Podpora predátorů a parazitoidů. 
• Přirozenými nepřáteli mšic jsou slunéčka, larvy pestřenek, zlatooček aj.

Mšice mají velké množství přirozených nepřátel – pestřenky, slunéčkovití s mnoho druhů z řádu blanokřídlých (Hymenoptera). Zejména při slabém výskytu, který je však z hlediska přenosu virů také nebezpečný, je účinnost přirozených nepřátel vysoká. 
Při zjištění kolonií mšic je vhodné v závislosti na tom, zda jsou rostliny pěstovány v uzavřených nebo otevřených podmínkách využít přirozených nepřátel mšic, viz výše, nebo využít komerčně dostupných preparátů na bázi parazitoidů (Aphidius spp., Aphelinus sp., Praon sp.) nebo predátorů (Aphidoletes sp., Chrysopa sp. a Macrolophus spp.). V boji proti mšicím se dále se uplatňují přípravky na bázi entomopatogenních hub např. Lecanicillium spp. nebo Beauveria spp. V přírodě jsou mšice dále napadány houbami rodu Enthomopthorales. Aby byly přípravky na bázi hub účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci.Také výtažky rostlin z tabáku nebo citrusů vykazují aficidní účinky. Proti mšicím je možné využít též přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat a využít při aplikaci smáčedla, která narušují voskový povrch těla mšic.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním úč. látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.