Rostlinolékařský portál

Okruh hostitelů zahrnuje celou čeleď révovitých (Vitaceae). Patogen napadá křížence révy vinné s ostatními révami i podnožové révy.

Název choroby je odvozen od typických příznaků napadení u modrých odrůd révy, zejména odrůdy ´Rulandské modré´.
Na listech bílých odrůd světle zelené až žluté, u modrých odrůd červené, různě velké, žilnatinou ohraničené skvrny. Skvrny se zvětšují a postupně nekrotizují. Mezi zaschlým středem skvrny a zdravým pletivem zůstává trvale nápadný pruh živého pletiva, který je u bílých odrůd žlutozelený až žlutý a u modrých odrůd červený. Postiženy bývají především starší listy. Silně napadené listy velmi rychle zasychají a předčasně opadávají. 
Napadeno může být i květenství, avšak zcela výjimečně. Za suchého teplého počasí s intenzivním slunečním svitem se charakteristické zbarvení nevytváří, ale postižené pletivo rychle nekrotizuje. Příznaky napadení se objevují přibližně v době kvetení. Ve většině případů již nedochází k výraznému následnému rozšíření choroby.

V zimě roste mycelium saprofyticky na zbytcích napadených listů v půdě, kde může přežívat více než dva roky. Choroba se šíří především pohlavně vytvořenými askosporami, které jsou zdrojem infekce. 
Na jaře se vyvíjejí ve zbytcích napadených listů plodničky, tzv. apothecia, v nichž se ve vřeckách tvoří askospory. Askospory jsou během vydatných dešťů vymršťovány z vřecek a uchycují se na listech. K infekci listů dochází již od stadia 4.–5.listu, k pozdním infekcím může docházet i v létě, tyto infekce mají význam pro přezimování houby. Askospory klíčí za vysoké relativní vzdušné vlhkosti (90–98 %), aniž by potřebovaly ovlhčení. Askospory klíčí při teplotách 5 až 25 °C, přičemž optimální teplota se pohybuje mezi 15 až 20 °C. Infekční vlákno proniká do listu a rozrůstá se v mycelium. 
Houba postupně osídluje cévní svazky a ucpává je. V důsledku ucpání cévních svazků nejsou postižené části dostatečně zásobeny vodou a živinami, zbarvují se červeně nebo žlutě a odumírají. Po opadu napadených listů roste mycelium houby opět saprofyticky na zbytcích listů, dokud se nevytvoří apothecia s vřecky a s askosporami.

Předčasná ztráta listové plochy může vést ke sprchávání a nepříznivě ovlivnit další vývoj keřů. Ztráta listů může být vyrovnána nově vytvořenými mladými listy. Škody pak bývají jen malé a jsou omezeny jen na malé plochy. Je-li chorobou poškozeno více než 70 % listů, je během kvetení nutné počítat se ztrátami, které vzniknou v důsledku sprchávání. 
Červená spála se vyskytuje především ve svažitých vinicích s půdami s vyšším zastoupením skeletu. Zdroje infekce se často nacházejí v půdních proláklinách, křovinách, na svazích a terasách. Nelze podceňovat ani zdroje infekce z napadených zanedbaných vinic, kde patogen přezimoval na napadených opadlých listech. V letech s vysokou půdní vlhkostí v březnu a dubnu lze očekávat epidemii (epifytocii) červené spály.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků napadení chorobami. 
K monitoringu přítomnosti zralých askospor patogenu ve vzduchu se používají lapače spor, které slouží k zachycení uvolněných askospor z vřecek. Tato metoda vyhodnocuje výskyt askospor zpětně a proto předpokládá použití přípravků s kurativní účinností.

Sledování vhodnosti podmínek pro infekci a šíření choroby pomocí automatických meteorologických stanic.

Dle výskytu v předchozím roce.

Ošetření je nutno provést preventivně, pokud jsou příznivé podmínky pro vznik a šíření choroby a byl zjištěn výskyt choroby.

Efektivním, ale pouze doplňkovým preventivním opatřením je:

• Likvidace opadlých napadených listů, na nichž patogen přezimuje.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Pokud se neprovádí ochrana na základě sledování průběhu uvolňování askospor pomocí lapače spor, je nutné provádět chemické ošetření na lokalitách s pravidelným škodlivým výskytem choroby preventivně. Poprvé se ošetřuje při délce letorostů 15–20 cm (od stadia 4.–5. listu) před očekávanými srážkami a ošetření se opakuje za 10–14 dní.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.