Rostlinolékařský portál

Hostitelskými rostlinami jsou kukuřice a čirok.

Patogen napadá listy, listové pochvy, listeny palic a semena. Příznaky se šíří od spodních pater nahoru a mohou postupně poškodit celou listovou plochu. V počáteční fázi infekce je typickým znakem šedozelený lem kolem skvrn. Později na listech šedavě červené podlouhlé a úzké skvrny s tmavě hnědým středem, vřetenovitého nebo eliptického tvaru, 40 × 6 mm velké, rozložené podél listových žilek a vymezené žilnatinou. Skvrny postupně splývají a silně napadené listy postupně odumírají, hnědnou a příznaky připomínají popálení. Skvrny na listových pochvách jsou hnědé s purpurově červeným okraji, protáhlé, cca 50 mm dlouhé. Skvrny na obalových listenech palic jsou vřetenovité, hnědé s tmavými okraji.

Houba přezimuje jako mycelium na infikovaných posklizňových zbytcích na strništích, konidie (nepohlavní spory) způsobují primární infekce a šíří se rozstřikujícími vodními kapkami na spodní listy. Sekundární infekce probíhají opět konidiemi, které se tvoří na skvrnách na spodní straně listů a větrem se šíří do vyšších listových pater. Šíření podporuje vysoká vzdušná vlhkost, ovlhčení povrchu a vyšší teploty 18–27 °C.


Životní cyklus helmintosoriové skvrnitosti kukuřice (převzato z Pacific Pests, Pathogens & Weeds, Australia, 2012)

Patogen způsobuje předčasné odumírání rostlin, předčasné dozrávání rostlin kukuřice, tvorbu malých semen a snížení výnosu. Významnější škody jsou především v teplejších oblastech.

Pravidelné vizuální prohlídky porostu.

Podle povětrnostních podmínek.

• Není stanoven.

• Použití tolerantních odrůd. 
• Použití certifikovaného osiva. 
• Dodržování osevních postupů. 
• Důsledná likvidace posklizňových zbytků rozdrcením a zapravením do půdy. 
• Provádění pěstitelských opatření, která urychlují rozklad rostlinných zbytků.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Částečně je možné výskyt patogena omezit mořením osiva. Výskyt choroby lze omezit aplikací fungicidů v době prvního výskytu.