Rostlinolékařský portál

Široký polyfág. Okrasné a ovocné dřeviny a keře. Především jabloň (Malus sp.), hrušeň (Pyrus sp.), slivoň (Prunus sp.), ostružiník (Rubus sp.) a réva vinná (Vitis vinifera). 

Samci jsou okřídlení – mají vyvinutý jeden pár křídel, a končetiny, samice jsou apterní (bezkřídlé), tělo mají kryté světle až tmavě šedým štítkem o velikosti cca 1,5–2 mm s bílým až nažloutlým vrcholkem. Dospělé samice mají hruškovitý tvar a jsou žluté až žlutočervené.

Samičky a nymfy škodí sáním na dřevnatých částech rostlin, na listech i na plodech. V místě vpichu se pletiva díky vstříknutým toxinům zbarvují do červena. Konečným důsledkem opakovaného výskytu je prosychání větví a při silném napadení i usychání celých stromů. Plody jsou menší, deformované a špatně se skladují.

Přezimují nymfy prvního instaru ve stádiu černého kroužku. Na jaře nymfy dokončují vývoj, svlékají se do dalších instarů, začínají přijímat potravu a přeměňují se v dospělce. Samci vyhledávají samice pomocí sexuálních feromonů. Za 4–8 týdnů po oplodnění, přibližně na konci května, se rodí živé pohyblivé nymfy, které se rozlézají po okolí a vyhledávají vhodné místo pro sání. Následně se vytvoří štítek, nepřijímají potravu a přecházejí přes stádium bílého štítku do fáze černého štítku. Samička může produkovat až 10 nymf denně, a to po dobu 6 až 8 týdnů. Plodnost za dobu života samice se pohybuje od 30 do 200 potomků. Během roku se většinou vytvoří jedna generace, pouze v teplejších oblastech mohou být dvě.

Štítenka patří mezi druhy introdukované do Evropy z USA. Původně karanténní druh. Šíří se na nová území. Při přemnožení může způsobit významné hospodářské škody - oslabení růstu a plodnosti. Při silném napadení mohou odumírat celé stromy.

Štítenka zhoubná (Quadraspidiotus perniciosus) je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy IV, části J (týkající se rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na rostlinách následujících rodů a druhů: ořešák královský (Juglans regia), meruňka obecná (Prunus armeniaca), třešeň ptačí (Prunus avium), třešeň višeň (Prunus cerasus), slivoň švestka (Prunus domestica), mandloň obecná (Prunus dulcis), broskvoň obecná (Prunus persica), slivoň vrbová (Prunus salicina) a rybíz (srstka) (Ribes spp.) určených k pěstování s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %.

Monitoring provádíme zimní kontrolou (odpočet nymf ve fázi černého kroužku, procento živých nymf pod štítkem). V létě při rozlézání pohyblivých nymf zaznamenáváme počty štítků dospělců, procento živých jedinců a počty nymf prvního instaru ve všech třech fázích vývoje (pohyblivé nymfy, bílý kroužek, černý kroužek).  
Monitoring letové aktivity samců je prováděn pomocí feromonových lapáků. Společně s teplotními údaji je lze využít pro přesný termín určení larvicidní ochrany.  
Období rozlézání nymf lze sledovat pomocí oboustranné lepící pásky, na kterou se pohybliví jedinci zachytí. Napadení plodů štítenkou se zjišťuje před sklizní kontrolou 500 plodů a sleduje se výskyt typických červených skvrn uprostřed se štítky.

Dle výskytu v předchozích letech.

10 živých nymf na 1 m větví v ohniscích při zimní kontrole. 
10 a více samic na 1 m větví v první polovině června (a to i pouze v ohniscích výskytu).

• Nepřímá ochrana spočívá v podpoře přirozených predátorů a používání selektivních přípravků.

Nejvýznamnějším parazitoidem štítenky zhoubné je pukličník štítenkový Prospaltella perniciosi. Tento druh parazituje až 65 % larev štítenky zhoubné. Významnými ektoparazity jsou rovněž vosičky rodu Aphitis. Významná je také predace např. slunéčky. 
Pro podporu predátorů a parazitoidů je vhodné ponechat ořezané dřevo se štítenkami v zimě v sadu. Na odřezaném dřevě parazitoidy přežívají, zatímco štítenka zhoubná hyne.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.

Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.