Rostlinolékařský portál

Hospodářsky významné rostliny: obilniny (pšenice, žito, ječmen), kukuřice, sója luštinatá, řepka ozimá, hořčice polní, mák, slunečnice, lilek brambor, řepa, polní zelenina (brukvovitá, miříkovitá, dýňovitá), salát, špenát, réva vinná, mladé ovocné stromky a keře ve školkách, plevelné rostliny (lebeda, laskavec, jitrocel, svlačec, aj.), okrasné rostliny (např. měsíček, astra, jiřina, listopadka, petúnie, plamenka, prvosenka, violka, ostálka).

Motýli v rozpětí křídel 35–45 mm. Velmi variabilní ve zbarvení od šedé, šedohnědé po téměř černou barvu. Přední křídla úzká v různých odstínech hnědé někdy až černé barvy, s nevýraznou tmavší kresbou ledvinovitých skvrn.Zadní křídla převážně bělavá až šedobělavá, lesklá s bílými třásněmi.  Skvrny na křídlech jsou ohraničeny tenkou černou linkou.

Imago lze zaměnit s motýly podobných druhů osenic, které mohou být přilákány světelnými lapáky – osenice korobarvá (Agrotis clavis) a o. širokřídlá (A. crassa). Oproti zmíněným osenicím má o. polní užší přední křídla a leskle bělavá zadní křídla.  Možná je záměna mladých housenek osenic s housenicemi pilatky řepkové (Athalia rosae). Housenice pilatek mají na rozdíl od housenek 7 párů panožek.

Listy drobně skeletovány s okénkovým žírem, později nepravidelné otvory nebo okrajový žír na listech. Mladé rostliny jsou často nad povrchem půdy překousnuty v kořenovém krčku. Později větší požerky na kořenových krčcích a na nadzemních orgánech rostlin. Bulvy a hlízy na obvodu s nepravidelnými jamkovitými výkusy o velikosti až 30 mm v průměru.
Housenky žerou plýtvavým žírem, kdy rostliny pouze překousnou, ale více je nespotřebují. Jedna housenka proto poškodí více rostlin.

Stejné poškození způsobují housenky jiných osenic (např. o. vykřičníková, o. ypsilonová). Častá bývá záměna poškození s požerky slimáků.

Vytváří do roka 2 generace. Přezimuje jako dorostlá housenka, nedorostlé housenky během zimy hynou. Kuklí se v půdě v zemní komůrce. V květnu se líhnou motýli. Samice kladou vajíčka ve skupinách po 3–40 kusech na rostliny. Housenky této generace škodí od května do července. Larvy 1. až 3. instaru žijí na rostlinách a živí se listy. Starší housenky jsou světloplaché, žijí v půdě a na povrchu se zdržují pouze v noci. Většina housenek první generace se v průběhu července kuklí.  V srpnu se líhnou motýli druhé generace. Samice kladou vajíčka, housenky z nich vylíhlé škodí na plodinách v podzimních měsících, přezimují v hloubce 15–25 cm. 
Životní cyklus osenice polní
Schéma je orientační, tj. jednotlivá vývojová stadia se mohou prolínat, jejich nástup a délka trvání mohou být, mimo jiné, ovlivněny ročníkem.

V podmínkách ČR se osenice polní přemnožuje periodicky, někdy ve dvou rocích po sobě, přitom je velice mobilní a každý rok může škodit na jiném pozemku a v jiné plodině. Housenky poškozují rostliny žírem, redukují počet rostlin a znečisťují produkty trusem.

Letovou aktivitu motýlů je možné monitorovat pomocí feromonových lapáků a nebo pomocí sítě světelných lapačů ÚKZÚZ. Výše úlovků v lapacích signalizuje rizika škod a umožňuje určit optimální termín pro kontrolu výskytu vajíček a housenek v porostech. brukvovitá zelenina:  

• Výskyt housenek se začíná sledovat týden po první letové vlně ve světelném nebo feromonovém lapáku a pokračuje v týdenním intervalu do konce výskytu motýlů. Mladé housenky se na rostlinách špatně hledají a starší jsou přes den ukryté v půdě, je proto třeba zaměřit pozornost na čerstvé požerky na listech a stoncích a rostliny s příznaky poškození oklepat na bílou misku a prohledat půdu v okolí rostliny.

Je možná pro daný region podle porovnání letové aktivity osenice polní ve sledovaném roce a průměrnými odchyty v předchozích letech v síti světelných lapačů ÚKZÚZ.

brukvovitá zelenina:

• 10 % napadených rostlin. 

cukrovka a krmná řepa: 
Pro osenice rodu Agrotis: 

• 8 housenek na 1 m²; 
• 15 % poškozených rostlin. 

kukuřice setá: 

• 0,2 housenky na 1 m² po vzejití; 
• 4 housenky na 1 m² v VI.–VII. 

lilek brambor: 

• 5 housenek na 1 m² po vzejití. 

řepka olejná, sója luštinatá: 

• Není stanoven.

• Hluboká orba.
• Likvidace plevelů.
• Střídání plodin.
• Dodržování osevního postupu.
• Včasné setí. 
• Výskyt omezuje intenzivní zpracování půdy bezprostředně po sklizni produktů. 
• Cílená závlaha v době výskytu housenek 1. a 2. instaru.

brukvovitá zelenina 

• Zakrytí porostu netkanou textílií zabrání vykladení vajíček do porostu.

Aplikace drobněnek rodu Trichogramma nebo ošetření přípravky na bázi Bacillus thuringiensis kurstaki nebo B. cereus. Dále se uplatňují v boji proti housenkám i přípravky na bázi virů (NPV) nebo entomopatogenních hub např. Beauveria či Paecilomyces spp. a hlístic druhu Steinernema carpocapsae zpravidla aplikovány do půdy. Aby byly přípravky na bázi hub účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Z rostlinných pesticidů jsou účinné přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat. 

Ošetření je nutno směřovat na maximum líhnutí housenek z vajíček a na housenky do 2. vývojového stupně. Při výskytu housenek 3. instaru je třeba provádět ošetření v nočních hodinách (housenky jsou světloplaché a přes den jsou ukryty pod povrchem půdy). Housenky nejškodlivějších posledních vývojových stupňů zůstávají po celou dobu v půdě a ochrana proti nim není účinná. 
brukvovitá zelenina: 

• Ochrana se provádí při výskytu housenek (příznaků poškození) na 10 % rostlin a měla by se provést v době výskytu housenek 1. a 2. instaru, které poškozují nadzemní části rostlin. Starší housenky jsou ukryty v půdě a nejsou zasaženy insekticidy. Vhodná je noční aplikace přípravků. Pro přímou ochranu lze použít pesticidy registrované proti housenkám můr, případně proti žravým škůdcům registrovaným do brukvovité zeleniny.

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.