Rostlinolékařský portál

sírovec žlutooranžový

Laetiporus sulphureus

říše: houby (Fungi) třída: stopkovýtrusé (Agaricomycetes) čeleď: Fomitopsidaceae

Další české názvy: choroš sírový, choroš sírožlutý, chorošovec sírový, sírovec sírový

Vědecká synonyma: Agarico-carnis flammula, Agarico-pulpa styptica, Agaricus speciosus, Boletus citrinus, Boletus coriaceus, Boletus imbricatus, Boletus lingua-cervina, Boletus ramosus, Boletus sulphureus, Boletus sulphureus, Boletus tenax, Boletus tenax, Ceriomyces aurantiacus, Ceriomyces neumanii, Cladomeris casearius, Cladomeris imbricatus, Cladoporus sulphureus, Daedalea imbricata, Grifola sulphurea, Laetiporus cincinnatus, Laetiporus speciosus, Laetiporus sulfureus, Laetiporus sulphureus f. aurantiacus, Laetiporus sulphureus f. ramosus, Leptoporus casearius, Leptoporus imbricatus, Leptoporus ramosus, Leptoporus sulphureus, Merisma imbricatum, Merisma sulphureus, Polypilus casearius, Polypilus imbricatus, Polypilus sulphureus, Polypollerus rubricus, Polyporellus rubricus, Polyporus candicinus, Polyporus casearius, Polyporus cincinnatus, Polyporus imbricatus, Polyporus ramosus, Polyporus rostafinskii, Polyporus rubricus, Polyporus sulphureus, Polyporus sulphureus, Polyporus todari, Ptychogaster aurantiacus, Ptychogaster aureus, Sistotrema sulphureum, Sporotrichum versisporum, Stereum speciosum, Sulphurina sulphurea, Tyromyces sulphureus

EPPO kód: LAETSU

Základní charakteristika

Hostitelské spektrum

Veškeré listnáče, nejvíce rody vrba (Salix spp.), dub (Quercus spp.), topol (Populus spp.) akát (Robinia spp.) a ovocné dřeviny.

Možnost záměny

Barvou a tvarem podobné plodnice můžou mít především některé druhy rezavců (Inonotus sp.). Například rezavec kořenový (Inonotus dryadeus). Plodnice tohoto rezavce jsou výrazně tvrdší, z pravidla větší, rostou jednotlivě a jejich dužina je rezavohnědá. Tlení rezavce je bílé. Nebo rezavec pokožkový (Inonotus cuticularis). Plodnice tohoto rezavce jsou z pravidla menší, na povrchu hustě chlupaté, dužina je rezavohnědá a tlení je taktéž bílé.

Příznaky poškození/napadení

Plodnice této houby jsou jednoleté, přičemž na hostiteli vydrží v závislosti na průběhu počasí 1 až 2 měsíce. Z počátku vypadají jako citrónově žlutě zbarvené bochánky, následně se postupně formují do lupenitých, bokem přirostlých plodnic. Okraj plně vyvinutých plodnic je zvlněný, barva je nápadně žlutá až žlutooranžová. Dužnina je bílé barvy, u mladých plodnic výrazně šťavnatá Rourky jsou okrouhlé až labyrintické. V příznivých podmínkách může vytvářet trsovité plodnice o ploše až jednoho metru. Mladé plodnice jsou jedlé, starší jsou výrazně seschlé, páchnou po svítiplynu a postupně ztrácejí typickou barvu, blednou. Velmi často bývají rozežírány hmyzem.
Sírovec žlutooranžový patří do skupiny hub hnědého tlení. Infekce touto houbou velmi rychle proniká pletivy hostitele. Typický je velmi rychlý rozklad vláken celulóz a kostkovitý až drobivý rozklad dřevní hmoty. Charakteristickým znakem je přítomnost bělavého syrrocia v prasklinách tlejícího dřeva. Často vznikají otevřené dutiny, v nichž je hnědá hniloba viditelná.

Životní cyklus

Tato houba patří mezi ranové parazity šířící se na nové hostitele za pomoci větru. Infekce tedy proniká skrze mechanická poškození. Následně způsobuje velmi rychlou degradaci dřeva, která vytváří v poslední fázi infekce rozsáhlé uzavřené či otevřené dutiny. V průběhu infekce hojně fruktifikuje (někdy i dvakrát za jednu sezónu), čímž se dále šíří na nové hostitele. Na hostitelské dřevině dále přežívá i po odumření či mechanické destrukci hostitelské dřeviny, neboť se jedná o fakultativně nekrotrofního parazita.

Hospodářský význam

Jedná se o velmi častou parazitickou houbu způsobující škody v přestárlých či výrazně poškozovaných dubových porostech popřípadě v sadech ovocných dřevin či městských parcích. V pokročilých fázích infekce způsobuje selhání napadených dřevin zlomem.

Odkazy a použité zdroje

Autoři textu

J. Rozsypálek, MENDELU