Rostlinolékařský portál

Příznaky napadení tímto virem byly poprvé pozorovány v roce 1967 v Japonsku na mrkvi (Daucus carota ssp.sativus) Hostitelskými rostlinami jsou mrkev (Daucus carota) a planě rostoucí rostliny z čeledi miříkovitých (Apiaceae), např. bolševník obecný (Heracleum spondylium) nebo kerblík lesní (Anthriscus sylvestris).

Na mrkvi obecné se napadení CYLV projevuje žloutnutím případně červenáním listů. Virus způsobuje také nekrózu vnitřní části kořene. Planě rostoucí miříkovité jsou bezpříznakové.

Možnost záměny s jinými viry infikujícími mrkev, např s virem červenání listů mrkve (Carrot red leaf virus) nebo s virem strakatosti mrkve (Carrot mottle virus). Možná záměna s abiotickými poruchami způsobenými nedostatkem některých živin.

Virus přenosný mšicemi, např. mšicí bršlicovou (Cavariella aegopodii), mšicí pastinákovou (C. pastinacae) a mšicí bolševníkovou (C. theobaldi). Virus je přenosný také mechanicky.

CYLV způsobuje ztráty na výnosech. Virus je také možným hlavním původcem nekrózy vnitřní části kořene mrkve. Odstranění infikovaných rostlin z porostu redukuje výskyt nekrózy kořene mrkve o 96%.