Rostlinolékařský portál

Patogen napadá všechny rostliny z čeledi brukvovité (Brassicaceae), tzn. brukvovité zeleniny (hlávkové zelí, květák, brokolice, kedluben, kapusta hlávková, kapusta růžičková, kadeřávek, pekingské zelí, čínské zelí, tuřín, vodnice), brukvovité olejniny (řepka, hořčice), brukvovité plodiny používané na zelené hnojení, brukvovité plevele (především hořčici rolní a ředkev ohnici) a okrasné rostliny. 

Sporangia jsou hyalinní, eliptická, 12–28 × 11–23 µm velká. Oospory jsou žluté, kulovité 25–30 µm v průměru.

První příznaky se obvykle objevují na pravých listech v raných fázích růstu řepky. Na mladších listech se objevují žlutozelené, rychle rostoucí léze. Postižená pletiva nekrotizují, skvrny hnědnou a mají nepravidelný tvar. Na rubu se při vysoké vlhkosti tvoří šedobílý povlak sporangioforů a sporangií. Skvrny se postupně šíří po celém listu, který následně odumírá. Napadené vzcházející rostliny mohou být deformované a odumírají. Druhé období intenzivnějšího výskytu je nejčastější ve fázi růstu od konce kvetení do zelených šešulí (BBCH 69–79). Na horní straně listů se objevují malé úhlové tmavě žluté skvrny, které se mohou spojovat. Na spodní straně listů se v místě infekce tvoří bílý plísňový povlak, který později mění barvu na šedou. Výsledkem intenzivního vývoje choroby je odumření napadených částí. Obzvláště nebezpečné je napadení šešulí během období tvorby a zrání. Na šešulích se tvoří žluté nebo světle hnědé léze. Při vysoké vlhkosti se na napadených šešulích tvoří bílý až šedý plísňový povlak. V případě silné infekce mění šešule barvu na bronzovou a předčasně dozrávají.
brukvovitá zelenina: 
Na pravých i děložních listech vznikají nejprve světle zelené vodnaté skvrnky, viditelné především na spodní straně listů. Později se skvrny zvětšují a žloutnou. Za vlhkého počasí (po dešti nebo brzy ráno) se na spodní straně listů objevuje bělavý povlak houby. Napadené listy postupně žloutnou, odumírají a opadávají. Silněji napadené mladé rostliny odumírají. U starších rostlin jsou napadány zvláště starší (vnější) listy.  
U hlávkového zelí může infekce pronikat i do hlávek a způsobovat jejich mokrou skládkovou hnilobu. U květáku někdy dochází k černání růžic a u ředkví a ředkviček k černání vnitřních pletiv bulev. Při systémové infekci dochází k celkovému zbrzdění růstu, barevným změnám, zasychání a odumírání pletiv. 

Příznaky choroby je na podzim možné zaměnit s příznaky napadení na listech patogeny Botrytis cinerea, Phoma lingam, Alternaria spp.; na šešulích s patogeny B. cinerea, Cylindrosporium concentricum. Pro patogen P. parasitica je typické bělavý až šedavý povlak mycelia na spodní straně listu.

Patogen přetrvává jako mycelium v pletivu napadených hostitelských rostlin a ve formě oospor v půdě a na rostlinných zbytcích. Není vyloučen ani přenos osivem. Infekce se šíří především za deštivého počasí (ovlhčení listů) a chladného počasí. Při 15 °C vyklíčí sporangia za 4–6 hodin. K typickým projevům choroby dochází při teplotě 15 °C za 2 dny po infekci. Sporangiofory a sporangia se začnou tvořit za 3 až 4 dny. Při vlhkém a studeném počasí může silnější napadení způsobit odumírání prvních listů. Škody jsou významné jen při napadení v průběhu vzcházení porostu. Protože se jedná o „pravou“ plíseň, k infekci rostlin a tím k šíření choroby je nezbytná po určitou dobu přítomnost vody na povrchu rostlin. Výskyt je podporován zastíněnými a závětrnými polohami (v blízkosti vodních toků a nádrží, v závětří a stínu vyšších porostů nebo budov apod.), vlhkým nebo deštivým a současně studeným počasím, nedostatkem draslíku a nadbytkem dusíku.

Patogen se přenáší jak půdou, tak i semeny, a může v půdě přetrvávat po dlouhou dobu.

Příznaky napadení jsou v ČR zpravidla pozorovány na listech na podzim a v době tvorby šešulí. V případě napadení v období vzcházení a počátku vývinu pravých listů, může být porost silně zbrzděný v růstu. Ztráty na výnosu nejsou kvantifikovány. Choroba je rozšířena na celém území ČR.
brukvovitá zelenina: 
Největší škody jsou sice způsobovány u mladých sazenic a v semenných kulturách, ale v posledních letech však v některých oblastech dochází i k silnému poškození konzumních porostů (především hlávkového zelí a květáku), obzvláště v době několik týdnů před sklizní. 

Monitorování výskytu na podzim se provádí pozorováním příznaků na plodinách orientačně od fáze BBCH 09 do počátku listopadu nebo do prvních déletrvajících mrazů a dále na jaře, orientačně fáze BBCH 30–69. Stanoví se přítomnost a intenzita napadení.

Monitoring patogenu se provádí přímo sledováním příznaků choroby v porostu.

Nejsou v ČR k dispozici. Na základě vyhodnocení faktorů zvyšujících riziko infekce (počasí) je možné předpokládat výskyt choroby. Za příznivý faktor v prognóze výskytu se považuje deštivé a chladné počasí (pod 16 °C), přičemž ideální teplota je kolem 15 °C a vysoká relativní vlhkost. Vyšší riziko výskytu je v přerostlých porostech s nadměrným zásobováním dusíkem a nedostatečným zásobováním draslíkem.

Provádí se dle zhodnocení výskytu choroby.

řepka olejka:

• Důsledná likvidace posklizňových zbytků. 
• Střídání plodin, pěstování řepky s minimálním odstupem 3 roky.
• Výběr stanoviště – vyhýbání se uzavřeným, závětrným, stinným a vlhkým místům.
• Orientace řádků ve směru nejčastějšího proudění vzduchu.
• Vyvážená výživa (mírné hnojení dusíkem, dostatečné hnojení draslíkem).
• Ochrana proti plevelům.
• Většina odrůd ozimé řepky vykazuje dobrou odolnost – zpravidla porosty infekci překonají. 

brukvovitá zelenina: 

• Zejména v porostech sazenic, ale i v porostech konzumních, udržovat nižší vlhkost vzduchu (nepříliš husté porosty, účinné větrání, dostatek světla a vhodně prováděná zálivka). 
• Především brukvovité plevele je třeba včas likvidovat. 
• Zeleniny s krátkou vegetační dobou v kritických období (jaro, podzim) je lepší nepěstovat v blízkosti běžné brukvovité zeleniny. 

Ochrana zeleniny s krátkou vegetační dobou není možná vzhledem k ochranné lhůtě.

Z nechemických variant byly prokázány účinky antagonistických bakterií rodu Pseudomonas spp., Bacillus spp., Burkholderia, Lysobacter, Enterobacter, Pectobacterium a Streptomyces spp. Přípravky se aplikují formou moření nebo v době výskytu prvních příznaků foliálně a to opakovaně. 

Pokud je osivo řepky ošetřeno mořidlem s účinkem na plíseň zelnou, většinou není nutné další podzimní fungicidní ošetření cílené přímo na tuto chorobu. U brukvovité zeleniny je základem dodržování prevence. S ochranou je třeba začít již v době výskytu prvních příznaků napadení. V závislosti na tlaku choroby a průběhu počasí je ošetření nutno 1–2krát opakovat. Při prvním výskytu je nutné použít již systémové přípravky.

Metodická příručka na uplatnenie integrovanej ochrany proti škodlivým organizmom pri pestovaní kapusty repkovej pravej. Michalovce: VÚA Michalovce, [online]. Dostupné z: https://www.vurv.sk