Rostlinolékařský portál

Mezi hlavní hostitele patří meruňka (Prunus armeniaca), broskvoň (Prunus persica), švestka (Prunus domestica), višeň (Prunus cerasus), třešeň (Prunus avium), mandloň (Prunus amygdalus) aj.

Prokaryotický mikroorganismus bez buněčné stěny obalený pouze jednotkovou buněčnou membránou. Buňky jsou malé, kruhovité až protáhle oválné, pozorovatelné v elektronovém mikroskopu. Cytoplazmu buněk tvoří síť náhodně rosmístěných ribozómů a vláken DNA. V průběhu reprodukčního cyklu buňky rostou, mění velikost i tvar. Jejich velikost se pohybuje mezi 100–400 (600) nm, množí se pučením a pravděpodobně i přehřehrádečným dělením.

Příznaky napadení se mohou lišit podle hostitelské rostliny. U meruněk se infekce může projevit na jaře menší násadou květů. Časté příznaky jsou chlorotická svinutka, odumírání větví, popř. odumření celého stromu. Plody jsou menší, opadávají nebo usychají. Podobné příznaky jsou pozorovány u třešní. U broskvoní dochází kromě svinování listů a chlorózy také je jejich červenání. U švestky se infekce projevuje proliferací větví, malolistostí, prosycháním koruny a mírnou chlorózou listů.

Nedostatek vody a živin na peckovinách může způsobovat projevy jako je chloróza, svinutka listů a následné zčervenání listů.

Přenos je prokázán bodavě savým hmyzem – mera slivoňová (Cacopsylla pruni). Dalším způsobem šíření může být vegetativní množení.

Při silném výskytu fytoplazmy evropské žloutenky peckovin v ovocných výsadbách dochází k ekonomickým ztrátám. Plody na infikovaných stromech jsou menší, obvykle dříve dozrávají a opadávají.

Fytoplazma evropské žloutenky peckovin (Phytoplasma prunorum) je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy IV: 

• Části D (týkající se rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin a dalších rostlin k pěstování určených k okrasným účelům) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na okrasných rostlinách rodu slivoň (Prunus spp.), určených k pěstování, kromě osiva s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %, 
• části J (týkající se rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na rostlinách následujících rodů a druhů: meruňka obecná (Prunus armeniaca), třešeň ptačí (Prunus avium), třešeň višeň (Prunus cerasus), slivoň švestka (Prunus domestica), mandloň obecná (Prunus dulcis), broskvoň obecná (Prunus persica) a slivoň vrbová (Prunus salicina) určených k pěstování, kromě osiva s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %.

• Používání zdravého rozmnožovacího materiálu. 
• Udržovat rostliny v ptimálním zdravotním stavu. 
• Potlačení vektorů šíření.
• Omezit pěstování vnímavých druhů a kultivarů vůči fytoplazmám.