Rostlinolékařský portál

Jabloň domácí (Malus × domestica), hrušeň obecná (Pyrus spp.), hloh (Crataegus spp.), jeřáb (Sorbus spp.), slivoň (Prunus spp.), bříza (Betula spp.), vrba (Salix spp.), jasan (Fraxinus spp.), olše (Alnus spp.) a růže (Rosa spp.).

Dospělci jsou dosti zavalití, délka těla 4,5–6 mm, rozpětí křídel 11–13 mm. Přední křídla jsou červenohnědá, někdy s olivovým nádechem a místy se šedým popraškem, příčné tmavší vlnky jsou nezřetelné, nikdy nejsou černé. Zadní křídla jsou tmavohnědá s červenavým nádechem. Třásně jsou krátké. 
Vajíčka jsou polokulovitá, plochou základnou přilepená k povrchu listu. Jsou nazelenalá, téměř průhledná, s ozdobnou skulpturou chorionu připomínající mozaiku. Povrch vajíček je rozdělen na černá políčka uspořádaná v poledníkovém směru.
Housenky jsou žlutavé nebo žluto zelenavé se světle hnědou hlavou a drobnými černými bradavičkami, které jsou opatřeny chloupky, vylíhlé housenky jsou 0,8(–0,9) mm dlouhé a 0,13 mm široké, v dospělosti měří housenky 10–14 mm. 
Kukla červenohnědá, pokrytá hustým vícevrstvým bílým zápředkem. 

Housenky jsou velmi podobné housenkám předivky jabloňové, od nichž se liší světlejší hlavou.

Molovenka má 2 a v teplejších oblastech až 3 generace ročně. 
Přezimuje buď jako imago nebo kukla, imaga přezimují pod odchlípnutou kůrou, nebo v dutinách nebo pod opadaným listím apod. Motýli se objevují v květnu a oplodněné samičky kladou vajíčka na rub mladých listů jabloní nebo hrušní v blízkosti hlavní žilky. Přezimující samičky jsou málo plodné, kladou pouze asi 10 vajíček. 
Housenky se líhnou cca za 1 týden, a ihned začínají skeletovat listy, zpočátku na rubové straně listů, později přelézají na lícovou stranu. Housenky 1. instaru obvykle žijí ve skupinách (po 5–6 ve skupině) pod sítí vláken. Později svíjejí list nebo spřádají 2–3 sousední listy, počínaje od špičky, takže vzniká kornoutovitý nebo člunkovitý smotek, v jehož dutině se zdržují. Skeletované listy předčasně hnědnou a nervatura se zbarvuje rezavě červeně, takže silně napadené stromy vypadají jako spálené. Motýli jsou charakterističtí zvláštním klikatým letem kolem korun stromů. Housenky jsou velmi pohyblivé a po podráždění zalézají rychle do smotků nebo se spouštějí po vláknech k zemi. Po ukončení vývoje, který trvá 17–30 dní, si housenky tkají, zpravidla na nepoškozených listech, bílé hedvábné zápředky, v nichž se kuklí. Po několika dnech se líhnou motýli, vývoj jedné generace trvá 32–42 dní. 
Housenky druhé generace se vyskytují v srpnu a září a motýli této generace přezimují a páří se až na jaře. V teplejších oblastech má molovenka ještě 3. generaci.

Příležitostný, ale významný škůdce, který může v případě přemnožení způsobit holožíry. Větší škody způsobuje 2. generace, která je početnější. 
Škodí především v ovocných školkách a v mladých výsadbách. Na napadených stromech nedozrává ovoce, předčasně opadává, také dřevo špatně vyzrává a oslabené stromy snadno vymrzají.

• Nepřímá ochrana je založená na podpoře přirozených nepřátel, predátorů a parazitoidů (ozelenění meziřadí, biokoridory, aplikace selektivních pesticidů). 
• Přirození nepřátelé jsou lumci a lumčíci.

• Sběr a likvidace opadlých listů ihned po opadu, nebo brzy na jaře. 

• Použití přípravků se selektivní účinností a s co nejmenšími vedlejšími účinky na užitečné organismy. 
• Ošetřuje se proti vajíčkům nebo líhnoucím se housenkám počátkem července, v době maxima líhnutí a znovu po 10–15 dnech. 
• Využívá se vedlejší účinnost přípravků použitých proti obalečům.

J. Juroch, ÚKZÚZ