Rostlinolékařský portál

Jedná se o polyfága hospodářsky významných plodin jako jsou obilniny, kukuřice, sója, řepka ozimá, hořčice polní, mák, slunečnice, lilek brambor, řepa, jetel. Dále zelenina, réva vinná, mladé ovocné stromky, keře ve školkách, plevelné rostliny a okrasné rostliny.

Motýl má v rozpětí křídel 33 – 38 mm. Přední křídla žlutošedá až světlehnědá (samec) nebo hnědá až černohnědá (samice). Ledvinovitá skvrna je tmavá, vždy viditelná. Kruhová skvrna je málo zřetelná a čípkovitá skvrna je černohnědá, vždy zřetelná. Za hlavou má motýl nápadný tmavý obloukovitý proužek.
Vajíčka kulovitá a světlá.
Housenka je světle nebo tmavě šedohnědá. Na hřbetě je podélná světlá čára a na bocích tmavší pruh. Na hřbetě každého článku zadečku jsou čtyři drobné černé bradavky. Housenka je velmi podobná Agrotis segetum – rozlišení podle průběhu čelních švů na hlavě.
Kukla je hnědá. 

Imago lze zaměnit s motýly podobných druhů můr, které mohou být přilákány světelnými lapáky – osenice písečná (A. vestigialis) a o. širokřídlá (A. bigramma). Oba zaměnitelné druhy mají oproti o. vykřičníkové složitější mozaikovitou kresbu na předních křídlech a absenci výrazné čárkovité skvrny.
Housenku lze zaměnit s housenkami jiných můr. Lehce zaměnitelná je s housenkou osenicí polní (Agrotis segetum), kde jako rozlišovací znak slouží průběh čelních švů na hlavě.

Listy drobně skeletovány s okénkovým žírem, později nepravidelné otvory nebo okrajový žír na listech. Mladé rostliny jsou často nad povrchem půdy překousnuty v kořenovém krčku. Později větší požerky na kořenových krčcích a na nadzemních orgánech rostlin. Bulvy a hlízy na obvodu s nepravidelnými jamkovitými výkusy o velikosti až 30 mm v průměru. Housenky žerou plýtvavým žírem, kdy rostliny pouze překousnou, ale více je nespotřebují. Jedna housenka proto poškodí více rostlin.

Agrotis exclamationis má v našich podmínkách jednu velmi rozvleklou generaci, v teplých letech se objevují výjimečně jedinci velmi neúplné druhé generace. Přezimuje housenka v půdě. Motýli první generace létají v květnu – červenci. Úživný žír samic je dlouhý, takže vajíčka začnou klást až po několika týdnech a kladení je rozvleklé. Vajíčka umisťují na krček a listy rostlin. Housenka po žíru přezimuje v půdě do dalšího roku. Případná velmi slabá druhá generace létá od srpna do začátku října.

V podmínkách ČR se osenice vykřičníková vyskytuje běžně. Škodí lokálně dle příznivých podmínek ročníku. Jako široký polyfág se vyskytuje především na kořenech různých trav a bylin.

Letovou aktivitu motýlů je možné monitorovat pomocí feromonových lapáků a nebo pomocí sítě světelných lapačů ÚKZÚZ. Výše úlovků v lapacích signalizuje rizika škod a umožňuje určit optimální termín pro kontrolu výskytu vajíček a housenek v porostech.
V průběhu 7–10 dnů po signalizaci letu dospělců ve světelných lapačích nebo ve feromonových lapácích se v porostech plodin zjišťuje výskyt vajíček tak, že se prochází úhlopříčně porostem a podrobně se prohlížejí listy plodin a plevelů.
V průběhu dalších 7–10 dnů po signalizaci letu, zvláště tam, kde nebyl kontrolován výskyt vajíček, se v porostu zjišťují housenky 1. a 2. růstového stupně. Zjišťují se oklepáváním rostlin plodin a plevelů na podložený bílý papír. Housenky je možno zjistit také nepřímo podle výskytu drobného skeletování nebo okénkového žíru na rostlinách. Prohlíží se 20×5 rostlin v různých místech porostu. Starší housenky se zjišťují prohledáním vrchní části půdy v okolí pěstovaných rostlin s příznaky poškození.
brukvovitá zelenina:

• Výskyt housenek se začíná sledovat týden po první letové vlně ve světelném nebo feromonovém lapáku a pokračuje v týdenním intervalu do konce výskytu motýlů. Mladé housenky se na rostlinách špatně hledají a starší jsou přes den ukryté v půdě, je proto třeba zaměřit pozornost na čerstvé požerky na listech a stoncích a rostliny s příznaky poškození oklepat na bílou misku a prohledat půdu v okolí rostliny.

• Hluboká orba.
• Likvidace plevelů (merlíky, lebedy, rdesno, svlačec, pcháč, hořčice, ohnice).
• Střídání plodin. Dodržování osevního postupu.
• Včasné setí.
• Výskyt omezuje intenzivní zpracování půdy bezprostředně po sklizni produktů.
• Cílená závlaha v době výskytu housenek 1. a 2. instaru.

brukvovitá zelenina:

• Zakrytí porostu netkanou textilií zabrání vykladení vajíček do porostu.

Aplikace drobněnek rodu Trichogramma nebo ošetření přípravky na bázi Bacillus thuringiensis kurstaki nebo B. cereus. Dále se uplatňují v boji proti housenkám i přípravky na bázi virů (NPV) nebo entomopatogenních hub např. Beauveria či Paecilomyces spp. a hlístic druhu Steinernema carpocapsae zpravidla aplikovány do půdy. Aby byly přípravky na bázi hub účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Z rostlinných pesticidů jsou účinné přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat. 

Ošetření je nutno směřovat na maximum líhnutí housenek z vajíček a na housenky do 2. vývojového stupně. Při výskytu housenek 3. instaru je třeba provádět ošetření v nočních hodinách (housenky jsou světloplaché a přes den jsou ukryty pod povrchem půdy). Housenky nejškodlivějších posledních vývojových stupňů zůstávají po celou dobu v půdě a ochrana proti nim není účinná.
brukvovitá zelenina:

• Ochrana se provádí při výskytu housenek (příznaků poškození) na 10 % rostlin a měla by se provést v době výskytu housenek 1. a 2. instaru, které poškozují nadzemní části rostlin. Starší housenky jsou ukryty v půdě a nejsou zasaženy insekticidy. Vhodná je noční aplikace přípravků. Pro přímou ochranu lze použít pesticidy registrované proti housenkám můr, případně proti žravým škůdcům registrovaným do brukvovité zeleniny.

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.

J. Patočková, ÚKZÚZ