Hostitelské spektrum
Polyfágní druh.
Ovocné dřeviny (hrušeň, jabloň, slivoň, ostružiník, réva vinná), dále javor, růže, buk lesní, dub, vrba, jeřáb, lípa, habr, bříza aj.
Popis
Středně velký, šedobílý až šedohnědý motýl s rozpětím 42–58 mm. Přední křídla jsou více či méně šedě poprášená, se třemi tmavými příčkami, z nichž bazální bývá u samic často nezřetelná. Zadní křídla jsou šedavě bílá bez kresby. Druh vytváří i tmavé formy. Druh vytváří 1 generaci, v krajně příznivých podmínkách může vytvořit ještě jednu velmi krátkou druhou generaci.
Vajíčka o velikosti cca 1 mm kladena v malých snůškách především na kůru kmenů a větví hostitelských dřevin.
Housenky jsou běložluté až žluté, se žlutavými hřbetními kartáčky a růžovým štětcovitým chvostkem na konci zadečku. Vedle nápadného žlutavého zbarvení jsou při pohybu mezi 1. – 4. zadečkovým článkem patrny uhlově černé zářezy. V klidu jsou zářezy překryty kožní řasou. V posledních instarech o velikosti až 4,0–5,5 cm.
Kukla umístěna v hrabance, listovém opadu a humusovém půdním horizontu při patě kmene.
Příznaky poškození/napadení
Mladé housenky nejprve okusují spodní pokožku listů. Starší housenky pak skeletují celé listy, kdy zůstávají jen žilky.
Při silném výskytu může dojít k holožíru.
Životní cyklus
Motýli létají od dubna do června. Vzácně se může na podzim objevit zakrslá částečná 2. generace. Samičky kladou snůšky vajíček na kmeny stromů ve výšce kolem 1,5 m. Snůšky nejsou pokryty chloupky. Housenky se líhnou v červnu. Zpočátku žijí pospolitě, později se rozlézají do koruny stromu. Zprvu žírem poškozují pouze spodní listovou pokožku, později však skeletují celé listy. Vzhledem k dosti pomalému vývoji se kuklí až začátkem října. Kuklí se v šedě žlutavém zámotku za odstávající kůrou, mezi listím, v mechu či trávě.
Hospodářský význam
Běžný druh, jenž může při silnějším výskytu způsobit lokální holožíry.
Zeměpisné rozšíření
V Evropě hojně rozšířený druh, častý také v některých oblastech Asie.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
- Podpora přirozených nepřátel.
Nechemické metody ochrany rostlin
Mechanická a fyzikální ochrana
- Mechanický sběr housenek.
Biologická a biotechnická ochrana
- Přípravky na bázi Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki, B. thuringiensis ssp. aizawai, azadirachtinu apod.
Chemická ochrana rostlin
Z celkového charakteru rozptýlenosti populace, ekologie a vývoje tohoto druhu nemá význam plošný mechanicky či chemický zásah. Ten má význam pouze v případě, že se jedná o hrozící silnou ztrátu na produkci, či úrodě, a to v podmínkách, kdy v dané oblasti je populace tohoto druhu silně gradující. Dalším případem nutného použití chemických přípravků je v případě dalšího šíření, kde by mohl tento druh mohl způsobit v krátké době vysoké ztráty.
Odkazy a použité zdroje
Martínek, P. Štětconoš ořechový. Calliteara pudibunda (Linnaeus, 1758). Vinař – sadař, 2025, 4, 58–59. ISSN 1804-3054
Rostlinolékařský portál se načítá...