Rostlinolékařský portál

Zástupci ovocných a okrasných dřevin: jabloň (Malus sp.), hrušeň (Pyrus sp.), třešeň (Prunus sp.) a slivoň (Prunus sp.), meruňka (Prunus sp.), broskvoň (Prunus sp.), skalník (Cotoneaster sp.), hloh (Crateagus sp.), kdouloň obecná (Cydonia oblonga), růže (Rosa sp.), jeřáb (Sorbus sp.) atd. 

Zobonoska jablečná je 2,7–4,6 mm dlouhá. Typický je pro ni černý dlouhý nosec. Druh má méně zjevný pohlavní dimorfismus, kdy samice bývají mírně větší velikosti. Dále se pohlavní dimorfismus projevuje také tvarem končetin, holeně samců jsou opatřeny jedním, u samic dvěma hnědožlutými trny. Dominantní barvou je černá s různě intenzivním leskem celého povrchu. Krovky jsou červené barvy s černým klínem ze strany od štítu. Barevné odchylky jsou velmi časté. Končetiny, noses a tykadla obou pohlaví jsou černé barvy. 
Vajíčka jsou velmi malá < 1 mm.
Apodní larvy bílé až mléčné barvy s mírně chitinizovanou hlavou a silnějším sklerotizovaným kousacím ústrojím.
Kukla je cca 2,5–3,0 mm velká. 

Nezaměnitelný druh.

Brouci brzy na jaře vyžírají pupeny, které zasychají a dále se nevyvíjí. Dospělci úživným žírem též poškozují květy a listy. Na plodech bývá větší množství drobných trychtýřovitých jamek o průměru asi 1–3 mm a hloubce asi 3–7 mm. Může jich být i 100 a více. V letech s dlouhým úživným žírem bývá poškození plodů nejvyšší.

Vývoj trvá jeden až dva roky, u nás převažují populace s dvouletým vývojem. Přezimuje většinou dospělec v kukelné komůrce v půdě. V době květů jabloní probíhá úživný žír brouků na květech a listech, později na mladých plodech. Nálet brouků do sadů bývá značně rozkvetlý (2–4 týdny) a úživný žír může probíhat více než měsíc. Po spáření samička naklade celkem cca 20 vajíček do nakousaných jamek v mladých plůdcích. Poté narušuje stopky plůdků, aby zpomalila jejich vývoj a nedošlo tak k umačkání vajíček a malých larviček v rychle rostoucích plodech. 
Larvy se vyvíjejí v rostoucích i v opadaných plůdcích, resp. v semenech plodů, kde při kladení dojde také k přenosu spór houby (Monilinia sp.) Pro úspěšný vývoj je napadení houbou zásadní. Larva se líhne asi týden a vyžírá semeno v plodu. Kuklí se v půdě, kam zalézají po ukončení svého vývoje. Nově se vylíhlí brouci zůstávají v kukelné komůrce až do jara. Některí jedinci vylíhnutí na podzim žijí na pupenech živných rostlin a následně hledají úkryt na přezimování.

Lokálně významný škůdce ovocných, především jabloňových sadů. Škodí snižováním tržní kvality plodů a opadem plodů. V letech s dlouhým úživným žírem bývá poškození plodů nejvyšší, více než 50%.

Západo-palearktický druh, rozšířený v celé Evropě, Iránu, Jordánsku, Kazachstánu, Sýrii, Turkmenistánu a Turecku. 

Monitoring se provádí metodou sklepávání od konce květu v 2týdenních intervalech po dobu jednoho měsíce.

Dle odchycených dospělců metodou sklepávání a výskytu v předchozím roce.

Ošetření se doporučuje při zjištění 5 a více brouků na 100 sklepaných větví od konce květu do počátku června.

• Podpora přirozených nepřátel a predátorů. 
• Omezení používání širokospektrálních insekticidů.
• Odstranění (např. kompostování) napadených plodů.

• ​Mechanické odstraňování dospělců.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Dodržují se obecné zásady antirezistentní strategie. Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.

Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.

Martínek, P. Zobonoska jablečná Tatianaerhynchites aequatus (Linnaeus, 1767). Vinař – sadař, 2025, 3, 58–59. ISSN 1804-3054 
Trnka, F. Tatianaerhynchites aequatus - zobonoska jablečná, Natura Bohemica, 2016. ISSN 1805-126X [online]. [cit. 2025-25-06]. Dostupné z: http://www.naturabohemica.cz/tatianaerhynchites-aequatus/?