Rostlinolékařský portál

Dospělci – hospodářsky významné rostliny: řepka ozimá, brukvovitá zelenina (nejvíce kedluben, méně často květák, kapusta a zelí).
Vajíčka jsou však kladena a larvy se vyvíjí pouze v některých brukvovitých: např. řepka ozimá, zelí, kapusta, květák. 

Dospělci jsou 3–4 mm dlouzí brouci. Tělo je zavalité, hlava je typická dlouhým noscem a lomenými tykadly. Zbarvení je jednobarevné šedé.
Vajíčko je 0,8 mm velké, oválné, mléčně zakalené. V pletivech stonku je kladeno jednotlivě, patrné i pouhým okem.
Larva je bělavá apodní eucephalní (beznohá s tmavou hlavou). Na konci vývoje asi 5–7 mm velká.

Možná záměna s krytonoscem čtyřzubým (Ceutorhynchus pallidactylus), jehož dospělci  však mají rezavé chloupky a rezavé tykadlové a chodidlové články. Na krovkách je bílá skvrna. Dospělci krytonosce čtyřzubého jsou většinou menší.

Prvním příznakem výskytu dospělců v porostech je dírkování v čepelích listů po úživném žíru dospělců. Později se ve stonku objevují jednotlivé otvory po kladení vajíček.  brukvovitá zelenina: 
Při rozříznutí rostlin jsou nápadné chodbičky v řapících listů a ve stoncích. Kedlubny po napadení larvami krytonosců praskají. Napadený květák vytváří malé růžice, kapusta a zelí slabě vyvinuté hlávky. Po žíru larev krytonosce řepkového se vytváří hálka pod vegetačním vrcholem.
řepka olejka: 
Dochází k deformaci stonků řepky a zejména silné rostliny praskají nebo se i lámou. Při velmi silném napadení larvami hlavní stonek řepky zůstává silně zdeformovaný. Po ukončení vývoje larev jsou ve stonku patrné otvory, kterými larva opustila rostlinu. 

Poškození je zaměnitelné s poškozením dospělci či larvami krytonosce čtyřzubého nebo larvami dřepčíka olejkového. Vzhledem k jinému způsobu poškození rostliny larvami je rozlišení poškození oběma druhy krytonosců v prvních fázích napadení snadné (krytononosec řepkový poškozuje stonky, krytonosec čtyřzubý poškozuje řapíky listů).

Vývoj krytonosce řepkového je znám na deseti rodech brukvovitých rostlin (brukev, ředkev, barborka, česnáček, vesnovka, úhorník, hulevník, trýzel, hořčice, potočnice) a  ojediněle i na rýtu. Dospělec přezimuje v kokonech nebo volně mimo kokony v půdě na loňském řepkovišti. Letová aktivita dospělců nastává při teplotách denního maxima 9 °C a  hromadný přelet do porostů řepky při teplotách nad 12,2 °C, v posledních letech obvykle později než začíná hromadný přelet krytonosce čtyřzubého. Na řepce nalezneme dospělce na rostlinách od fáze přízemní růžice. Během úživného žíru brouků dochází několikrát i ke kopulaci. Samička krytonosce řepkového klade vajíčka pod vrcholek výhonů v období, kdy je rostlina zatím jen ve fázi regenerace přízemní růžice a počátku prodlužovacího růstu BBCH 30. Vajíčka jsou kladena vždy jednotlivě do jamky ve stonku, kterou vytvořila samička svým rostrem. Jamku postupně prodlouží až do dřeně. Po nakladení vajíčka do jamky zalepí samička otvor bezbarvým sekretem, kterým přilepí vajíčko ke stěně kanálku. Samička klade vajíčka těsně vedle sebe (až 5 jamek). Larvy krytonosce řepkového se živí dření stonků. Po 4-5 týdnech opustí larvy stonek a kuklí se v půdě. Krytonosec řepkový má v ČR jednu generaci do roka.

brukvovitá zelenina:
Krytonosci jsou jarní škůdci sadby a časných výsevů brukvovité zeleniny. K hospodářsky významnému poškození dochází na kedlubnách, méně často na květáku, kapustě a zelí. Poškození žírem dospělců není významné. Škodlivost krytonosce čtyřzubého na brukvovité zelenině je vyšší než škodlivost krytonosce řepkového, který více preferuje řepku a na brukvovité zelenině může škodit spíše na semenných porostech.
řepka olejka:
Larvy krytonosce řepkového patří k nejvýznamnějším škůdcům ozimé řepky. Největší škody způsobují především v teplých oblastech. Mohou způsobit až 40 % snížení výnosů. Další škody způsobuje výskyt houbových chorob na stonku v místech mechanického poškození krytonosci. I při slabém výskytu se snižuje kvalita semene v důsledku nouzového dozrávání. V jarní řepce krytonosec řepkový neškodí.

Monitoring náletu do porostů se provádí pomocí optických lapáků (Mörickeho miskek nebo žlutých lepových desek). V praxi je vhodné vždy rozlišit, zda se jedná o dospělce krytonosce řepkového nebo krytonosce čtyřzubého, protože škodlivost larev je rozdílná.

• 3 brouci v průměru na jednu misku nebo lepovou desku a jeden den.

• Prostorová i časová izolace porostů brukvovitých rostlin. 
• Odstranění posklizňových zbytků.
• V případě silnějšího napadení porostů hluboká orba po sklizni. Tím se zaklopí do větších hloubek kukly nebo čerstvě vylíhlí dospělci, čímž se významně sníží počet přezimujících dospělců. Vzhledem k tomu, že část dospělců následně přezimuje mimo zemědělskou půdu, je pozdější orba již méně účinná. 
• Podpora přirozeně se vyskytujících blanokřídlých parazotoidů. Larvy krytonosců hubí larvy blanokřídlých parazitoidů z rodu Tersilochus, zejména Tersicholus fulvipes. Při dodržení preventivních opatření jsou však zároveň hubeni i tito přirození nepřátelé. 
• Samičky krytonosců přednostně vyhledávají ke kladení silnější rostliny. V případě již začínající deformace stonků se nesmí pokračovat v přihnojování dusíkem, protože ten ještě zvýrazňuje deformace a praskání stonků.

Proti larvám i dospělcům má potenciál řada biopreparátů na bázi Bacillus thuringiensis. Dále by se s ohledem na způsob života dospělců a larev daly uplatnit i přípravky na bázi entomopatogenních hub např. Beauveria bassiana, Metarhizium sp. či Paecilomyces spp. nebo hlístovek rodu Heterorhabditis případně Steinernema. Aby byly přípravky na bázi hub a hlístovek účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Z rostlinných pesticidů by připadaly v úvahu přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat.

Aplikace musí být provedena před kladením vajíček samičkami krytonosců. Ke kladení vajíček dochází podle průběhu teplot za 7–10 dnů po prvním hromadném náletu brouků do porostů. Opožděné ošetření výrazně snižuje účinnost aplikace. Ošetřit je nutné především porosty slabé a špatně přezimované, jestliže se nebudou zaorávat.

Rezistence nebyla zjištěna. Vzhledem k nutnosti každoročního ošetření je nutné dodržovat zásady antirezistentní strategie. Antirezistentní strategií rozumíme používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku. Neošetřovat preventivně bez prokazatelného výskytu dospělců.

Účinnost ošetření je možno ověřit rozříznutím stonků řepky nejlépe v období konce květu (BBCH 69–73). V této době je ve stoncích patrný rozsah poškození larvami krytonosců i případný výskyt houbových chorob.