Rostlinolékařský portál

Široký polyfág. Ovocné dřeviny, dub (Quercus spp.), buk lesní (Fagus sylvatica), habr (Carpinus spp.), javor (Acer spp.), bříza (Betula spp.), jilm (Ulmus spp.), lípa (Tilia spp.), apod.

Samečci mají světle žlutá křídla s rozpětím 38–50 mm a tmavohnědými skvrnami. Samičky jsou bezkřídlé zelenavě šedé.  
Vajíčka se podobají vajíčkům píďalky podzimní, jsou však znatelně větší (1 mm). 
Housenky jsou hnědočervené s dvojitou tmavou hřbetní čarou nebo rudými skvrnami na hřbetě.

Liší se od píďalky podzimní jen vzhledem a tím, že housenky listy nespřádají ani nesvinují.

Na jaře požerky na mladých listech, květních poupatech, květech i plodech ovocných dřevin. V listech vykousané zpočátku drobné otvory, které se postupně zvětšují, až zůstávají jen silnější žebra.

Motýli se objevují od konce září do listopadu, příp. prosince. Oplodněné samičky vylézají do korun stromů, kde kladou v malých skupinkách vajíčka. Vajíčka kladou poblíž pupenů nebo přímo na pupeny. Po přezimování se během dubna líhnou housenky. Housenky žijí jednotlivě a na rozdíl od housenek píďalky podzimní nespřádají listy. Dorostlé měří kolem 35 mm. Vedle 3 párů hrudních nožek mají pouze 1 pár panožek a 1 pár pošinek. Žír ukončují na přelomu června a července, kdy se v řídkém zámotku v půdě kuklí.

Monitoring přezimujících stadií. 

• Během vegetačního klidu, nejpozději před rašením, se odebere 20 namátkově vybraných dvou až tříletých větví dlouhých 0,2 m s květními pupeny (na 10 místech 2 větve z 1 stromu). Postranní obrost na větvích se zkrátí na délku 10 mm, krátké plodonoše se ponechají (celkem 4 m). 
• Na odebraných vzorcích se pomocí lupy nebo binokulárního mikroskopu hodnotí počet přezimujících stadií. Výsledek se přepočte na 1 m délky větví. 
• Sklepávání housenek z větví stromů pomocí sklepávadla. 
• Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdci.

• Dle výskytu v předchozím roce.

Proti tmavoskvrnáči zhoubnému se dřeviny ošetřují: 
podle výskytu vajíček:  

• Jádroviny a peckoviny se ošetřují v případě dosažení kritického čísla, tj. při výskytu 1,5 a více vajíček tmavoskvrnáče zhoubného v průměru na 1 m délky větví. Jestliže se takto výskyt vajíček píďalek nezhodnotil, měla by být alespoň namátkově ověřena jejich přítomnost nebo na ni usuzováno z výskytu píďalek v minulém roce. 

podle výskytu housenek: 

• Jabloně se ošetřují v případě dosažení kritického čísla, tj. při výskytu 4 a více housenek tmavoskvrnáče zhoubného a třešně při výskytu 3 a více listožravých housenek ve 100 květních nebo listových růžicích. U ostatních dřevin kritická množství nejsou stanovena.

• Podpora predátorů a parazioidů. 
• Instalace vhodných ptačích budek (sýkorníků a rehkovníků) do okolí sadů nebo na jejich okraje. 
• Údržba veřejné zeleně, extenzivních sadů a zahrad, ovocných alejí v okolí.

• Instalace lepových pásů na kmeny stromů na podzim nebo provedení lepových nátěrů kmenů. 
• Lepové pásy se umísťují na kmeny stromů nejpozději v první polovině října. Snímají se v únoru. Lepidlo se nanáší na kmeny dřevin nejpozději v první polovině října. Nanáší se špachtlí ve výšce 1–1,5 m nad zemí v souvislé 1–2 mm tlusté vrstvě v podobě 8–10 cm širokého prstence. Kůra dřevin před nanášením lepu musí být důkladně očištěna a uhlazena. 
• Lepovými pásy nebo nátěry musí být současně opatřeny i kolíky umístěné u dřevin. Lepové pásy i nátěry musejí být pravidelně kontrolovány a zbavovány přilepeného hmyzu i mechanických nečistot. Jsou-li silně znečištěny, je nutné je obnovit.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním úč. látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.