Rostlinolékařský portál

Je to trofický specialista (ve střední Evropě) na vyskytující se druhy jasanů. Lze ho také pozorovat na ostatních druzích dřevin z čeledi olivovníkovitých (šeřík, ptačí zob atp., na těchto dřevinách se vyskytuje jen výjimečně, neboť potřebuje skutečně mocnou živnou materii, která se na těchto taxonech téměř nevyskytuje).

Jedná se o zástupce, který je cca 5 mm dlouhý a tvarem těla je zcela oválný. Po celém těle, tedy především na krovkách je hustě tečkovaný.
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru maximálně cca 4 mm velké, beznohé a světlé až slonovinové barvy.

Druh je díky svému vývoji a vazbě na jasany zaměnitelný jen s podobně zaměřenými druhy kůrovců (H. fraxini). Zásadním rozdílem mezi l. jasanovým a l. zrnitým je zbarvení těla (krovky mají skvrnitou kresbu u l. jasanového), dále je l. zrnitý větší velikostí (cca dvojnásobná velikost u l. zrnitého) a dospělec l. zrnitého je celý lysí.

Rozlišujeme poškození na hostitelských dřevinách dvojího typu. Prvním z nich je tzv. rozplozovací žír, který je charakteristický povětšinou jedno až dvou ramenným požerkem (matečné chodby cca 5 cm dlouhé a cca 4 mm široké) a s asi 15–20 cm dlouhými larválními chodbami. Na toto poškození ve větším rozsahu reaguje hostitelský strom letálně. Druhým žírem, resp. poškozením dřeviny je tzv. zralostní žír, který není spojen s letální reakcí hostitelské dřeviny. Je realizován na dřevině, či jejich části s velmi dobrou vitalitou. Tento žír se vyznačuje křivolakými samostatnými chodbami v nerovnostech kůry, v okolí spících oček atp. (vznikají tzv. korové růžice).

Pro specifickou vazbu na jasany je toto poškození zaměnitelné jen s příbuzným druhem l. jasanový, které působí podobné poškození, ale jedná se o podstatně menší požerek (matečné chodby u l. jasanového jsou cca 3 cm dlouhé a cca do 2 mm široké).

Jedná se o druh s dvouletým vývojem, kdy jednou zimuje druh jako larvální stádium a podruhé jako dospělý brouk. Brouci se rojí v období červen až září. V tomto období nejprve proběhne zralostní žír a poté založení nové generace, tedy kopulace, kladení vajíček a jejich další vývoj.

Tento druh svým vývojem působí jako zásadní mortalitní faktor hostitelské dřeviny, pokud na živné materii provede tzv. rozplozovací žír (viz výše). Letální reakci lze očekávat v případě obsazenosti živné materie větším množstvím dospělců, resp. larválních jedinců. Dle zjištění se ale tento druh podílí se na mortalitě stromů, nebo části dřevin, které mají zásadní fyziologické problémy (stres suchem, mechanické poškození báze dřeviny, kořenů a kmene atp.).

P. Martinek, MENDELU