Rostlinolékařský portál

Je to trofický specialista (ve střední Evropě) na vyskytujících se druzích jasanů. Lze ho také pozorovat na ostatních druzích dřevin z čeledi olivovníkovitých (šeřík, ptačí zob atp.). Je schopný prosperovat na dřevní hmotě těchto taxonů od tloušťky cca 2 cm.

Jedná se o zástupce, který je cca 2–3 cm dlouhý a tvarem těla je zcela oválný. Je zbarven hnědošedě s částečně kontrastním ochlupacením na krovkách a štítu.
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru maximálně cca 2 mm velké, beznohé a světle slonovinové barvy.

Druh díky svému vývoji a vazbě na jasany je zaměnitelný jen s podobně troficky zaměřenými druhy kůrovců (H. crenatus). Zásadním rozdílem l. jasanového od l. zrnitého je zbarvení těla (krovky mají skvrnitou kresbu u l. jasanového, u l. zrnitého jsou celé krovky lysé, hnědé a tečkované), l. jasanový je také menší velikostí (má cca poloviční velikost l. zrnitého) a dospělec l. jasanového je hustě šupinkovaný.

Rozlišujeme poškození na hostitelských dřevinách dvojího typu. Prvním z nich je tzv. rozplozovací žír, který je charakteristický povětšinou jedno až dvou ramenným požerkem (matečné chodby cca 3 cm dlouhé a cca 1,5–2,0 mm široké) a s asi 3,0–7,5 cm dlouhými larválními chodbami. Na toto poškození ve větším rozsahu reaguje hostitelský strom letální reakcí. Druhým žírem, resp. poškozením je tzv. zralostní žír, který není spojen s letální reakcí hostitelské dřeviny. Je realizován na dřevinách, či jejich částech s velmi dobrou vitalitou. Tento žír se vyznačuje křivolakými samostatnými chodbami v nerovnostech kůry, spících očkách atp. (opakované poškozování dřevin tímto způsobem působí vznik tzv. korových růžic).

Pro specifickou vazbu na jasany je toto poškození zaměnitelné jen s příbuzným druhem l. zrnitý, který má podobný, ale podstatně větší požerek (např. matečné chodby cca 5–7 cm dlouhé a cca do 3–4 mm široké). Také je druh l. zrnitý dáván do souvislosti s tlustším materiálem (báze kmene a tlustší kmeny).

Jedná se o druh s jednoletou generací, která zimuje jako dospělí brouci, kteří se rojí v relativně brzkém období konec března až dubna. V tomto období nejprve proběhne zralostní žír a poté založení nové generace, tedy kladení vajíček a jejich další vývoj. Poslední sledování ale ukazuje tendenci tohoto druhu reagovat na podmínky prostředí, kdy druh ještě před zimováním stihne jedno rojení, což značí zimování ve stádiu larvy (cca 2. instaru). Tím to se jarní rojení posune až do května, ale zhruba na rozmezí července a srpna proběhne další (letní) rojení, které opět produkuje larvy, které budou zimovat.

Tento druhu svým vývojem (péčí o potomstvo, larválním vývojem) působí jako zásadní mortalitní faktor hostitelské živné materie. Letální reakci lze očekávat v případě obsazenosti živné materie větším množstvím dospělců, resp. larválních jedinců. Dle zjištění se tento druh podílí se na mortalitě stromů, nebo částí dřevin, které mají zásadní fyziologické problémy (stres suchem, mechanické poškození báze dřevin, kořenů a kmene atp.).

P. Martinek, MENDELU