Rostlinolékařský portál

Jedná se prakticky o oligofágní druh lýkožrouta na smrcích (s. pichlavý a s. ztepilý), který napadá jemně oslabené, staré, churavějící, stresované nebo zlomené stromy, či jejich části. Jen výjimečně ho nalezneme na jiné dřevině (douglaska a borovice).

Jedná se o cca 3,5–4,2 mm velkého zástupce, který je válcovitého tvaru, tmavě hnědé barvy. Imaga jsou intenzivně lesklá. Na silně prohloubené zádi mají dospělci celkem 4 zoubky, ten největší je 2. a 3. shora (tvoří tzv. dvojzub).
Larvy jsou při vývoji soustředěny převážně pod kůrou. Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru cca 2,0–4,0 mm velké, beznohé a světle, či slonovinové barvy.

Rozlišovacím znakem je především vazba na smrky, kdy se jedná o hlavní živnou dřevinu. U druhu I. typographus je mezirýží hladké a lesklé a u I. duplicatus je mezirýží intenzivně tečkované. Od dalších druhů rodu Ips se tento druh liší především výše popsaným dvojzubem na zadní čísti těla, resp. zadečku. Ostatní druhy lýkožroutů rodu Ips mají 3. článek směrem shora největší.

Požerek je hvězdicovitý (tři až pět matečných chodeb na jednu snubní komůrku), matečné chodby jsou orientovány spíše podélně, snubní komůrka i matečné chodby nepatrně zasahují do lýka, příp. běle. Larvální chodby jsou lokalizované v kůře a lýku, do dřeva nezasahují. Snubní komůrka je dobře patrná na kůře, nejen v běli, resp. v lýku.

Charakter poškození je obdobný tomu, který se vyskytuje u všech druhů rodu Ips. Tento druh lze nalézt na smrcích spíše středních dimenzí, nebo na silnějším materiálu, tedy na smrcích o stáří cca 40–60 let a výše. Obecně bude spíše v horních partiích kmene a koruny. Např. druh I. typographus bude vždy dominovat na silnějším materiálu (60 let+) s tím, že matečné chodby budou u l. smrkového v podélném směru rovné a l. menšího různě zvlněné a kratší. Ips duplicatus se požerkem podobá lýkožroutu smrkovému, ale s kratšími matečnými chodbami (7–10 cm) o světlosti 1,5–2 mm. Hlavním znakem tohoto druhu je to, že snubní komůrka je dobře patrná jak na kůře, tak v běli a lýku.

Rojení tohoto druhu v jarní generaci probíhá v květnu až červnu. Zakládá i sesterskou generaci po regeneračním žíru. Letní rojení probíhá v červenci až srpnu, druhá generace ukončí zpravidla vývoj ještě téhož roku a imaga přezimují buď v místě žíru, nebo v kůře sousedních smrků. V teplých letech a příznivých podmínkách je možné založení pokolení č. 3, které přezimuje ve stadiu larev nebo kukel, nebo mladých brouků, kteří zimují v hrabance.

Jedná se o druh s intenzivní škodlivostí, který má tendenci k přemnožování, pokud se vyskytne v lokalitách s intenzivním výskytem živných dřevin. Je to druh, který napadá slábnoucí a stresované stromy (např. zastíněním, přísuškem atp.) především středních a tenčích dimenzí. Ve fázi velké populační hustoty napadají jedinci tohoto druhu také stromy zcela zdravé.

P. Martinek, MENDELU