Rostlinolékařský portál

Monocylická. Prokázána na 12 taxonech rostlin. Především topoly – topol balzámový (Populus balsamifera), t. bavlníkový (P. deltoides), t. černý (P. nigra), P. pyramidalis, t. osika (P. tremula) aj.

Velikost 1,5–2,2 mm, žluté až zelené zbarvení.

Na listech topolů je možnost záměny s jinými druhy mšic rodu Pemphigus (P. bursarius, P. immunis, P. populi, P. populinigrae) nebo s jinými dutilkami rodu Pachypappa (P. marsupialis, P. vecialis) atd.

Mšice sají na řapících listů, kde vytvářejí charakteristické hálky. Hálky jsou spirálovitě stočené na řapících listů (nejčastěji topolu černého).

Zakladatelky se líhnou v době rašení listových pupenů (začátek dubna). Mšice sají na vyvíjejících se řapících a způsobují jejich různá ohýbání a zkrucování. Řapík se následně prodlužuje a zduřuje, čímž se tvořící hálka utěsní. Další generací jsou bezkřídlé mšice žijící v hálkách. Koncem srpna a v září, se objevuje okřídlená generace. Ta poté opouští hálku oválným otvorem (až do listopadu) a přelétá na topoly, kde dochází k páření a následnému kladení vajíček.

Hospodářský význam je většinou nepatrný. Citelnější škody působí pouze při přemnožení v sídlištích, pouličních a parkových výsadbách. Dřeviny fyziologicky oslabuje, čímž snižuje jejich přírůst i odolnost vůči jiným škůdcům, chorobám a abiotickým škodlivým činitelům.

D. Fryč, ÚKZÚZ