Rostlinolékařský portál

Jedná se polyfágního zástupce housenek, který byl detekován na následujících druzích dřevin: dub (Quercus spp.), lípa (Tilia spp.), topol (Populus spp.), jilm (Ulmus spp.), bříza(Betula spp.), vrba (Salix spp.), hloh (Crataegus spp.),slivoň (Prunus spp.).

Motýl s rozpětím křídel 30–38 (45) mm má hustě ochlupené tělo, u samců jsou vyvinuta nápadná hřebenitá tykadla. V klidu při odpočinku jsou křídla střechovitě a mírně přes sebe složená. Zbarvení předních křídel je tmavě šedohnědé až hnědé, zadní jsou nahnědlá. Housenky jsou dlouze ochlupené, ochlupení je šedavě bílé.

Tento druh je relativně dobře rozpoznatelný podle velmi dobře rozeznatelné žilnatiny na křídlech. U ostatních druhů této čeledi není šupinkování křídel tak intenzivní - žilnatina na křídlech je velmi málo rozlišitelnou. Také housenka je z celé čeledě nejméně nápadná, ostatní druhy bývají intenzivněji a pestřeji zbarveny.

Příznakem poškození hostitelských dřevin je jejich chybějící listová plocha. Defoliace probíhá postupně, nejprve skeletováním listů, následně děrováním listů a ve finále nepravidelný ožírání listů až do stádia holožíru.

Tento způsob žíru je charakteristický i pro další druhy defoliátorů uvedených dřevin (píďalkovití, bekyně, přástevníci, lišajovití atp.). Zásadní okolností, která je rozhodující pro determinaci předmětného druhu, je přímost larev (viz výše) na listové ploše dřevin.

U tohoto zástupce je vývoj dospělců hodně posunut, to znamená, že se dospělci vykytují od října do listopadu. Vajíčka jsou zimujícím stádiem. Larvy jsou poté aktivní především v květnu až červenci.

Významnější škody tímto zástupcem jsou zaznamenávány především v řidších porostech hostitelských dřevin, nebo na samostatně stojících dřevinách. Zde se tento škůdce podílí na oslabování hostitelských jedinců a redukci přírůstů hostitelských dřevin.

P. Martinek, MENDELU