Rostlinolékařský portál

Jedná se prakticky o oligofágní druh na smrcích (s. ztepilý a s. pichlavý), příp. borovicích, který napadá staré, churavějící, stresované, nebo zlomené stromy, či jejich části. Jen výjimečně ho nalezneme na jiné dřevině (douglaska a modřín).

Dospělec je oválný, 1,8–3,5 mm dlouhý, tělo má černohnědé, lesklé. Nohy a tykadla jsou žlutavé až rezavohnědé. Krovky jsou matné. Hlava je při pohledu shora dobře viditelná. Larva je beznohá, rohlíčkovitě zahnutá, bělavá až krémově zbarvená, se žlutohnědou silně chitinizovanou hlavou, v dospělosti je 4–5 mm dlouhá.

Od ostatních zástupců svého rodu žijících na našem území se lýkohub matný odlišuje především v následujících parametrech: l. matný patří mezi našimi čtyřmi zástupci rodu Polygraphus ke středně velkým druhům, l. tmavonohý je zřetelně větší, celkově černě zbarvený. L. horský je zase zřetelně menší než l. matný.

Matečné chodby ve smrkové kůře přecházejí z hvězdicovitého požerku na víceméně vodorovně orientované a spolu s larvovými chodbami probíhají částečně skrytě v kůře a částečně na povrchu lýka, takže po sloupnutí kůry jsou jen místy viditelné, přerušované, nepravidelně utvářené. V borové kůře je požerek pravidelnější a hvězdicovitý. L. matný patří mezi polygamní druhy, v jednom požerku se vyskytuje s jedním samcem více samic (3–5 samic na jednoho samečka).

Od ostatních kůrovcovitých se požerek l. matného odlišuje svou „nečitelností“, neboli nevzniká zde žádný typický obrazec tvořený matečnými a larvovými chodbami, jako je tomu u jiných druhů kůrovců.

V našich podmínkách má lýkohub matný dvě generace do roka. První (jarní) rojení probíhá v dubnu a květnu, druhé (letní) rojení pak přibližně v červenci a srpnu. Při velmi příznivých podmínkách může na podzim založit ještě pokolení třetí. Dospělci někdy zakládají sesterskou generaci, takže je možno nalézt ojedinělé čerstvé závrty i mimo hlavní období rojení. L. matný může pod kůrou přezimovat ve všech vývojových stadiích kromě vajíčka. Dospělci přezimují také v hrabance.

Za normálních podmínek nalétává tento druh přednostně na hladkokoré, oslabené nebo potlačené smrky, které obsazuje po celé délce kmene. Na takto nalétnutých stromech zpravidla nedochází k napadení kmene jiným druhem kůrovce, pouze na větvích se mohou objevit další druhy. Pokud se na dřevině tento druh vyskytne ve větším zastoupení, je to pro hostitelský strom letální.

P. Martinek, MENDELU