Rostlinolékařský portál

Je to trofický specialista ve střední Evropě vyskytující se na dubech (d. zimní a d. letní). Na dalších zástupcích se téměř nevyskytuje.

Brouk je 2,5–4,2 mm dlouhý, tělo černohnědé, lesklé, krovky červenohnědé a matné.
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru maximálně cca 2–3 mm velké, beznohé a světlé až slonovinové barvy.

Pro specifickou vazbu na duby a příčnou orientaci požerku vzhledem k podélné ose napadené části dřeviny, ve které se samička intenzivně věnuje kladení, je tento druh nezaměnitelný s ostatními druhy rodu Scolytus. Také je charakteristické, že tento zástupce je spíše malé velikosti.

Matečné chodby jsou příčné, 1–5 cm dlouhé a 1,5 mm široké, hluboce zaříznuté do běle. Larvové chodby jsou podélné, dlouhé, nepříliš husté. Zralostní žír prodělávají noví brouci na loňských výhoncích v korunách hostitelských nebo vedle stojících dřevin.

Pro specifickou vazbu na duby a příčnou orientaci požerku (dle postavení matečné chodby) je poškození způsobované tímto druhem nezaměnitelné s ostatními druhy rodu Scolytus. Také je tento zástupce spíše malé velikosti.

Brouci se rojí při univoltinním vývoji v červenci, při bivoltinním vývoji v květnu a v září. Je monogamním druhem kůrovce, a proto společný požerek zakládá samička. Z vajíček se přibližně po jednom týdnu líhnou larvy, jejichž vývoj trvá zpravidla až do příštího jara. Tento druh přezimuje pod kůrou hostitelských dřevin v larválním stádiu. Na jaře se larvy kuklí a poté nastává rojení se zralostním žírem a následnou kopulací.

Žije na slabých kmenech a větvích dubů. Větší škody tak mohou vznikat především v čerstvých výsadbách dubu. K znatelnějším škodám může dojít také při dlouhotrvajícím suchu na lokalitách se silným poklesem hladiny spodní vody. Mladí brouci mohou při zralostním žíru na loňských výhoncích přenášet tracheomykózní houby, které dále poškození hostitelských dřevin umocňují.

P. Martinek, MENDELU