Rostlinolékařský portál

Jedná se o širokého polyfága hospodářsky významných plodin jako jsou obilniny, kukuřice, sója, řepka ozimá, hořčice polní, mák, slunečnice, lilek brambor, řepa, jetel. Dále zeleniny, révy vinné, mladých ovocných stromků, keřů ve školkách, plevelných rostlin a okrasných rostlin.

Motýli v rozpětí křídel 35–45 mm. Zbarvení  je od šedé, šedohnědé po téměř černou barvu. Přední křídla chlupatá s možným leskem. Na předních křídlech výrazná světle okrová oblast trojúhelníkového tvaru, jenž připomíná písmeno "C". Zadní křídla jsou světle hnědá s tmavšími žilkami.
Vajíčka bílá později se zbarvuji do hněda.
Housenka o velikosti 30–35 mm. Při vyrušení se stáčí. Zbarvení housenky je velice variabilní lišící se podle instaru. Tělo housenky je obvykle špinavě zelenohnědé barvy se 3 světlými čarami na hřbetě a s párovitými tmavými proužky na každém článku. Pod stigmaty je žlutooranžový pruh. Má hnědožlutou hlavu se 4 tmavými pruhy.
Kukla dlouhá okolo 20 mm, hnědá až hnědočervená.

Imago lze zaměnit s motýly podobných druhů můr, které mohou být přilákány světelnými lapáky – osenice obecná (X. ditrapezium), o. trojúhlá (X. triangulum) a jarnice ovocná (Orthosia gothica). Oproti zmíněným druhům má o. černé C na předním křídle světlou trojúhelníkovou skvrnu s tupým úhlem.

Listy drobně skeletovány s okénkovým žírem, později nepravidelné otvory nebo okrajový žír na listech. Mladé rostliny jsou často nad povrchem půdy překousnuty v kořenovém krčku. Později větší požerky na kořenových krčcích a na nadzemních orgánech rostlin. Bulvy a hlízy na obvodu s nepravidelnými jamkovitými výkusy o velikosti až 30 mm v průměru. Housenky žerou plýtvavým žírem, kdy rostliny pouze překousnou, ale více je nespotřebují. Jedna housenka proto poškodí více rostlin.

Xestia c-nigrum má u nás 2 generace. Přezimuje polodorostlá housenka, která na jaře dokončí svůj vývoj a zakuklí se v zemi. První generace létá od května do poloviny července. Živí se nektarem. Samice klade vajíčka jednotlivě na spodní části rostlin. Housenky se líhnou za 8 – 12 dní a procházejí sedmi instary. Kuklí se v půdě v hloubce okolo 10 cm. Druhá generace létá od srpna do poloviny října a je v některých letech velmi hojná.
Životní cyklus osenice černé C
Schéma je orientační, tj. jednotlivá vývojová stadia se mohou prolínat, jejich nástup a délka trvání mohou být, mimo jiné, ovlivněny ročníkem.

V podmínkách ČR se osenice černé C vyskytuje hojně. Patří mezi nejpočetnější druhy motýlů ve světelných lapačích. Housenky poškozují rostliny žírem, redukují počet rostlin a znečisťují produkty trusem.

Letovou aktivitu motýlů je možné monitorovat pomocí feromonových lapáků a nebo pomocí sítě světelných lapačů ÚKZÚZ. Výše úlovků v lapacích signalizuje rizika škod a umožňuje určit optimální termín pro kontrolu výskytu vajíček a housenek v porostech.
V průběhu 7–10 dnů po signalizaci letu dospělců ve světelných lapačích nebo ve feromonových lapácích se v porostech plodin zjišťuje výskyt vajíček tak, že se prochází úhlopříčně porostem a podrobně se prohlížejí listy plodin a plevelů.
V průběhu dalších 7–10 dnů po signalizaci letu, zvláště tam, kde nebyl kontrolován výskyt vajíček, se v porostu zjišťují housenky 1. a 2. růstového stupně. Zjišťují se oklepáváním rostlin plodin a plevelů na podložený bílý papír. Housenky je možno zjistit také nepřímo podle výskytu drobného skeletování nebo okénkového žíru na rostlinách. Prohlíží se 20×5 rostlin v různých místech porostu. Starší housenky se zjišťují prohledáním vrchní části půdy v okolí pěstovaných rostlin s příznaky poškození.
brukvovitá zelenina:

• Výskyt housenek se začíná sledovat týden po první letové vlně ve světelném nebo feromonovém lapáku a pokračuje v týdenním intervalu do konce výskytu motýlů. Mladé housenky se na rostlinách špatně hledají a starší jsou přes den ukryté v půdě, je proto třeba zaměřit pozornost na čerstvé požerky na listech a stoncích a rostliny s příznaky poškození oklepat na bílou misku a prohledat půdu v okolí rostliny.

• Hluboká orba.
• Likvidace plevelů (merlíky, lebedy, rdesno, svlačec, pcháč, hořčice, ohnice).
• Střídání plodin.
• Dodržování osevního postupu.
• Včasné setí.
• Výskyt omezuje intenzivní zpracování půdy bezprostředně po sklizni produktů.
• Cílená závlaha v době výskytu housenek 1. a 2. instaru.

brukvovitá zelenina:

• Zakrytí porostu netkanou textilií zabrání vykladení vajíček do porostu.

Aplikace drobněnek rodu Trichogramma nebo ošetření přípravky na bázi Bacillus thuringiensis kurstaki nebo B. cereus. Dále se uplatňují v boji proti housenkám i přípravky na bázi virů (NPV) nebo entomopatogenních hub např. Beauveria či Paecilomyces spp. a hlístic druhu Steinernema carpocapsae zpravidla aplikovány do půdy. Aby byly přípravky na bázi hub účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Z rostlinných pesticidů jsou účinné přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat. 

Ošetření je nutno směřovat na maximum líhnutí housenek z vajíček a na housenky do 2. vývojového stupně. Při výskytu housenek 3. instaru je třeba provádět ošetření v nočních hodinách (housenky jsou světloplaché a přes den jsou ukryty pod povrchem půdy). Housenky nejškodlivějších posledních vývojových stupňů zůstávají po celou dobu v půdě a ochrana proti nim není účinná.
brukvovitá zelenina:

• Ochrana se provádí při výskytu housenek (příznaků poškození) na 10 % rostlin a měla by se provést v době výskytu housenek 1. a 2. instaru, které poškozují nadzemní části rostlin. Starší housenky jsou ukryty v půdě a nejsou zasaženy insekticidy. Vhodná je noční aplikace přípravků. Pro přímou ochranu lze použít pesticidy registrované proti housenkám můr, případně proti žravým škůdcům registrovaným do brukvovité zeleniny.

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.

J. Patočková, ÚKZÚZ