Rostlinolékařský portál

Jabloň (Malus sp.)

Okem neviditelní roztoči, mají kapkovitý tvar, měří pouze 0,16–0,18 mm. Zbarvení letních samiček je hnědooranžové. Mají bodcovité chelicery.

Roztoč saje na listech, květech i mladých plůdcích. Silně napadené listy se nejprve podélně na okrajích stáčejí nahoru, mohou získávat stříbřitou barvu, případně rezivějí a předčasně opadávají. Sání na plodech se projevuje rzivostí slupky kolem stopečné jamky, tato roztočová rzivost se často objevuje např. u odrůd „Golden Delicious“ a „Idared“.

Přezimuje tzv. zimní samička (deutogyne) v koloniích od několika desítek po několik tisíc jedinců. Kolonie škůdce jsou ukryté pod pupeny, v trhlinách kůry na větvích, mohou být i pod štítky štítenek a puklic. Deutogynes se rozlézají na rašící pupeny, kladou vajíčka, ze kterých se přes larvu a nymfu vyvíjejí tzv. letní samice (protogynes). Letní generace škůdce se velmi intenzivně množí v několika cyklech. V době maximální populační hustoty (červenec - srpen) může být na jednom listu až 5000 jedinců. Od června a července část populace přechází v deutogynes, které se nemnoží a již v létě mohou migrovat do zimovišť. Maximum deutogynes se pak vyvíjí koncem srpna a v září, kdy dochází k jejich postupnému zalézání do úkrytu.

V současné době poměrně významný škůdce jabloní. K rozšíření tohoto škůdce pravděpodobně přispívá omezené používání síry v sadech k ochraně proti strupovitosti hrušní.

Monitoring je možno provádět již při zimní kontrole, kde zjistíme napadení podle nalezených kolonií zimních samic na větvích. Před květem nebo i bezprostředně po odkvětu, ale dříve než dojde k napadení plodů, provádíme vizuální kontrolu listů (lze využít metodu lihové extrakce listů) pro posouzení populační hustoty škůdce. Další kontroly jsou následně účelné během června, července a popř. i srpna.

Dle výskytu v předchozím roce.

Ošetřuje se při škodlivém výskytu zimních samic na větvích. Není stanoven.

• Podpora přirozených nepřátel a predátorů.

• Při slabém napadení lze odstřihovat a pálit napadené části stromů.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.

Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.