Rostlinolékařský portál

Možná je záměna s dospělci ostatních druhů krytonosců – k. řepkový (Ceutorhynchus napi), k. zelný (Ceutorhynchus pleurostigma), k. čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus). Dospělci se objevují v porostu obvykle až od začátku květu, zejména v květenství jsou nápadní a snadno se v porostu zjistí. V tomto období je výskyt dospělců jiných hospodářsky významných druhů krytonosců v řepce minimální. 

Dospělci poškozují drobným žírem vrcholové partie rostlin, škody jsou bezvýznamné. 

Poškození šešulí je zaměnitelné s poškození larvami bejlomorky kapustové. Šešule poškozené larvami bejlomorky jsou nápadně žlutavé, zduřelé a otevírající se. Později hnědnou a zasychají.

Brouci přezimují pod listím, zbytky rostlin apod. Letová aktivita brouků nastává při teplotách nad 15 °C. K hromadnému přeletu brouků krytonosce šešulového do porostů řepky dochází při teplotách vzduchu nad 18 °C. První dospělci se objevují obvykle se začátkem květu řepky. Po úživném žíru klade samička vajíčka na mladé šešule. K tomu je ve stěně šešule vykousán otvor. Po 8–9 dnech se líhne larva a vyžírá tvořící se semena. Larva na konci svého vývoje opouští šešuli kruhovým otvorem a kuklí se v půdě. V červenci a srpnu se objevují mladí brouci nové generace, kteří přezimují. Krytonosec šešulový má jednu generaci do roka. 

Dospělci se v porostech řepky objevují často ve velkém množství, ale významné škody nezpůsobují a škodlivost larev je v posledním období obvykle malá. Larvám stačí k vývoji poškodit jen několik málo semen, šešule dále nepraská a výrazně se nedeformuje. 

Zjišťuje se počet dospělců krytonosce šešulového na rostlinách od fáze zeleného poupěte do konce květu. Pozorování se provádí při minimálních dopoledních teplotách 15 °C.

• 1 brouk na rostlinu v období od žlutého poupěte do konce květu (ve fázi 59–69 BBCH).

• Prostorová i časová izolace nově zakládaných porostů. 
• Dodržovat správný osevní postup. 
• Důležitá je i regulace brukvovitých plevelů. 
• Nutná je prostorová izolace alespoň 1000 m porostů ozimé řepky od řepky jarní. 
• Podpora přirozeně se vyskytujících blanokřídlých parazitoidů parazitujících na dospělcích nebo larvách.

Proti larvám i dospělcům má potenciál řada biopreparátů na bázi Bacillus thuringiensis. Dále by se s ohledem na způsob života dospělců a larev daly uplatnit i přípravky na bázi entomopatogenních hub např. Beauveria bassiana, Metarhizium sp. či Paecilomyces spp. nebo hlístovek rodu Heterorhabditis případně Steinernema. Aby byly přípravky na bázi hub a hlístovek účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Z rostlinných pesticidů by připadaly v úvahu přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat.

Cílená chemická ochrana se proti k. šešulovému se zpravidla neprovádí. Výskyty potlačují aplikace cílené proti šešulovým škůdcům (např. bejlomorce kapustové).  
Pokud se použije chemická ochrana, pak se ošetření provádí proti dospělcům před poškozením rostlin.

AKTUALIZOVÁNO v roce 2023: Populace k. šešulového se jeví jako citlivé, respektive vysoce citlivé k pyretroidu lambda-cyhalothrin. Přesto trvá nutnost nezvyšovat zbytečně selekční tlak na české populace tohoto škůdce ze strany pyretroidů. Situace u tohoto druhu krytonosce je příznivější než u k. čtyřzubého. Co se týče tau-fluvalinate, v ČR mírně převládají rezistentní a středně rezistentní populace nad populacemi citlivými a vysoce citlivými k tomuto pyretroidu. Tento pyretroid je na krytonosce šešulového velmi málo účinný. Populace k. šešulového otestované v roce 2022 se projevily převážně jako citlivé a k neonikotinoidu acetamiprid. Variabilita v reakcích jednotlivých populací je však poměrně vysoká. Situace u k. šešulového je v případě acetamipridu podstatně horší než u k. čtyřzubého.

Na účinnost ochrany je možno usuzovat podle výskytu brouků za 2–4 dny po ošetření insekticidy. Pokud není výskyt brouků významně snížen oproti výskytu před ošetřením, je možné, že populace krytonosce šešulového je použitému insekticidu rezistentní.