Rostlinolékařský portál
fomová hniloba bramboru
Phoma foveata
říše: houby (Fungi) třída: Dothideomycetes čeleď: Leptosphaeriaceae
Další české názvy: fómová hniloba, fómová hniloba hlíz, suchá fomová hniloba
Vědecká synonyma: Phoma solanicola f.sp. foveata, Phoma exigua f.sp. foveata
EPPO kód: PHOMEF
Hostitelské spektrum
Brambor a další lilkovité i merlíkovité.
Příznaky poškození/napadení
Na bazálních částech stonků se příznaky objevují v závěru vegetace a jsou nenápadné, snadno zaměnitelné s jinými patogeny. Tvoří je podélné nekrotické skvrny s pyknidami. Na hlízách lze příznaky pozorovat nejdříve v listopadu až v prosinci. Na slupce se tvoří propadlé nekrotické skvrny, které se postupně zvětšují, jejich povrch je hladký nebo nepravidelně zvrásněný, zřídka s tmavými pyknidami na povrchu. Pod nekrózami se v dužnině postupně vytvářejí dutiny pokryté fialově šedým myceliem s černými pyknidami. Dutiny jsou často rozsáhlejší než nekrózy na slupce. Při vlhkém skladování mohou rozklad hlíz dokončovat bakterie.
Životní cyklus
Konidie z pyknid tvořících se na stoncích se při dešťových srážkách uvolňují a jsou smývány do půdy, kde kontaminují hlízy. K infekci hlíz pak dochází prostřednictvím mechanického poškození při sklizni, třídění nebo dopravě. Infekce se přenáší napadenou nebo kontaminovanou sadbou. V půdě přežívá patogen až čtyři roky.
Hospodářský význam
Napadá stonky a hlízy, ale škody způsobuje jen na mechanicky poškozených hlízách. Objevuje se nepravidelně, většinou v letech s chladným a vlhkým počasím v závěru vegetace a u náchylných odrůd.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Ochrana proti skládkovým chorobám bramboru spočívá v:
- Použití zdravé sadby.
- Pěstování odolných odrůd.
- Vyrovnané výživa.
- Vytváření podmínek, které omezují rozvoj hnilob tj. snížení mechanického poškození hlíz bramboru.
- Zajištění suchého povrchu hlíz po sklizni a při skladování.
- Důležitá je úprava skladovacích podmínek, především snížení vlhkosti a teploty
- Šíření půdou lze zabránit zařazováním brambor po sobě v osevním sledu nejdříve za 4–5 let.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.