Hostitelské spektrum
Slabý či oportunní patogen, který má široký hostitelský okruh. Mezi hostitelské rostliny patří z čeledi lilkovité (Solanaceae) brambor a rajče, z čeledi tykvovité (Cucurbitaceae) okurka, z čeledi česnekovité (Alliaceae) cibule a pór, z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae) čekanka, endivie, salát a jiřina, z čeledi miříkovité (Apiaceae) kmín, fenykl, kopr a koriandr.
Příznaky poškození/napadení
Způsobuje měkkou hnilobu hlíz, skvrnitost a spálu listů, hnilobu plodů, cibulí a dužnatých pletiv, okrajovou listovou spálu, spálu okolíků a listů a hnilobu řízků. U salátu, čekanky a endivie je příčinou ucpávání vodivých pletiv a způsobuje tím bakteriální vadnutí. Na příčném řezu jsou pak svazky cévní výrazně hnědé. Následkem toho dochází k vadnutí starších listů, přičemž srdéčkové listy zůstávají zdravé. Někdy pak dochází i k hnědnutí okrajů listů.
Možnost záměny poškození/napadení
Stejné příznaky a obdobný hostitelský okruh mají i bakterie z rodu Pectobacterium.
Životní cyklus
Tato pektinolytická bakterie škodí v teplotním rozmezí 25–30 °C. Běžně se vyskytuje na povrchu rostlin, v rozkládajících se rostlinných zbytcích, v půdě a vodě. Do rostliny proniká přes poranění, průduchy a hydatody za předpokladu, že na povrchu je volná voda.
Hospodářský význam
Škodlivost může být značná, zejména u zeleniny skladované při nízkých teplotách.
Provádění ochranných opatření
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Autoři textu
H. Matoušková, ÚKZÚZ