Rostlinolékařský portál

Hostitelskými rostlinami je celá řada běžných i kulturních plodin. Obilniny, tolice vojteška, polní zelenina (špenát, miříkovitá, česnekovitá) a okrasné rostliny (zástupce rodů čemeřice, sasanka, šater, hvozdík, prvosenka, plamenka, zvonek, tulipán, lile, česnek, hyacint, narcis a vstavačovité) .

Příznaky napadení se liší podle druhu a stáří hostitelské rostliny. Obecně však platí, že se napadení projevuje zduřením infikovaných částí rostlin po rozpuštění středních lamel buněčných stěn a zvětšení buněčného dělení. Zduření na listech bývá ohraničeno žilkami, na mladých listech tak má velmi jemnou strukturu. Dále dochází k potlačení růstu a znetvoření osních částí rostlin – jedná se především o zvlnění, zkadeření, zkřivení a zkroucení listů, lodyh a stonků. Některé hostitelské rostliny reagují rašením vedlejších pupenů nebo nadměrným odnožováním. Žádný z výše uvedených příznaků není pro napadení háďátkem zhoubným specifický. Za typický příznak pro napadení se dají považovat pouze tmavé kruhy, viditelné na řezu infikovanou cibulí.
cukrovka: Na mladých rostlinách jsou zkroucené listy a novotvary na kořenovém krčku. Starší rostliny mají mají zpočátku bělavé zduřelé skvrny na hlavě bulvy, později tmavé popraskané skvrny, pod kterými je houbovitě hnijící pletivo. Typické příznaky na listech chybí.
jahodník: Na listech obnormální barvy, tvary, kresby, rostliny zakrňují. 
rybíz: Příznaky napadení se projevují zduřením infikovaných částí rostlin. Zduření je následkem rozpuštění středních lamel buněčných stěn a větší frekvence buněčného dělení. Zduření na listech bývá ohraničeno žilkami, na mladých listech tak má velmi jemnou strukturu. Dále dochází k potlačení růstu a zvlnění, zkadeření, zkřivení a zkroucení listů, lodyh a stonků.

Vývoj larev 1. stupně trvá 5–5½ dne a po této době jsou larvy schopny pohybu. Vzrostlá larva 1. stupně se svléká ve vajíčku. Na larvě 2. stupně již lze pozorovat stylet. Pohyby larev 2. stupně už jsou jasně patrné. Minimální inkubační doba při teplotě 15 °C je 7 dní. Potom se larvy 2. stupně líhnou a za 2 až 2½ dne následuje 2. svlékání. Larvy 3. stádia se potřetí svlékají po 3–3½ dnech. Larvy 4. stupně se svlékají počtvrté za dalších 4–5 dní. Dospělci se objevují 9.–11. dne od líhnutí. Při 15 °C trvá celý životní cyklus 19–23 dní. Bylo zjištěno, že dospělci mohou žít na sazenicích cibule 45–73 dní. Za tuto dobu může samice naklást 200 až 500 vajíček. Partenogeneze se nevyskytuje a larvy samic 4. stupně se nepáří. V rostlinách se vyvíjí několik generací háďátek za sebou, starší larvy často opouštějí rostliny a vyhledávají nové hostitele.

Význam fytoparazitických háďátek jako škůdců polních plodin může být značný. Škodlivost je dána hlavně velmi problematickou přímou ochranou polních plodin proti nim. Jedná se o půdní organizmy, k jejich likvidaci je tedy třeba používat maximálních dávek nematocidů, účinnost a ekonomická návratnost zásahu jsou však často diskutabilní. Problémem je i malé množství účinných látek využitelných pro chemickou ochranu.

Háďátko zhoubné Ditylenchus dipsaci je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy IV: 

• Části A (týkající se osiva pícnin) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem pro osivo tolice vojtěška (Medicago sativa) s prahovou hodnotou pro toto osivo 0 %, 
• části D (týkající se rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin a dalších rostlin k pěstování určených k okrasným účelům) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na okrasných rostlinách rodu česnek (Allium spp.) a následujících rodů a druhů, určených k pěstování, kromě osiva: ladoník (Camassia spp.), ladoňka (Scilla spp.), šafrán žlutý (Crocus flavus), sněženka (Galanthus spp.), hyacint (Hyacinthus spp.), hymenokalis (Hymenocallis spp.), modřenec (Muscari spp.), narcis (Narcissus spp.), snědek (Ornithogalum spp.), puškinie (Puschkinia spp.), lužanka (Sternbergia spp.) a tulipán (Tulipa spp.) s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %, 
• části F (týkající se osiva zeleniny) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem pro osivo cibule kuchyňské (Allium cepa) a póru zahradního (Allium porrum) s prahovou hodnotou pro toto osivo 0 %, 
• části I (týkající se sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny, kromě osiva) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem pro následující druhy rostlin: cibule kuchyňská (Allium cepa) a česnek kuchyňský (Allium sativum) určených k pěstování, kromě osiva s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %, 
• části J (týkající se rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na ovocných rostlinách jahodníku (Fragaria spp.) a rybízu (srstky) (Ribes spp.) s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %.

Monitoring je vhodné provádět již u sadby, byť v uznané sadbě by se háďátko samozřejmě vyskytovat nemělo. Vzorky rostlinného materiálu je nutné podrobit extrakci a získanou suspenzi vyšetřit na přítomnost háďátek. V porostu cibulovin je možné odebrat vzorky rostlin vykazující příznaky napadení, nebo provést plošný monitoring, kdy jsou odebírány vzorky rostlin či půdy, přičemž osoba provádějící tuto činnost porost prochází ve vzoru tvaru písmene W (cik-cak).

10–20 jedinců na 1 kg půdy způsobí poškození výsadby cibule; při výskytu více než 20 jedinců dochází k úplnému zničení výsadby. 

• Používání zdravé sadby. 
• Vhodné střídání plodin.
• Zabránit rozvlékání s půdou. 
• V předplodinách důkladná kontrola plevelů.
• Odstraňovat a ničit rostliny s příznaky ukazujícími na infekci (negativní výběry).
• Provádět ochranu před zaplevelením. 

Počet háďátek v půdě je také možné snížit přerušením pěstování cibulovin na napadeném pozemku po dobu min. 5 let. Hostitelem háďátka je však i řada běžných kulturních plodin (nenapadá pšenici a ječmen).

Máčení sadby v teplé vodě. Doba a teplota ošetření jsou následující: 30 až 45 minut při 38 °C, 20 minut při 49 °C a pak 10–20 minut při 18 až 22 °C. Teplotu a dobu ošetření je nutné přesně dodržet, aby nedošlo k poškození sadby.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Přímá ochrana proti háďátkům v půdě je problematická.

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.