Rostlinolékařský portál

Ostálka (Zinnia spp.)

Během vegetace se na skvrnách tvoří rozmnožovací orgány – konidiofory s konidiemi. Konidiofory jsou přímé, 50–350×5–6 µm velké, jednoduché či slabě větvené, zakončené dlouze ovoidní až elipsoidní vícebuněčnou konidií 65–85(–100)×19–25(–27) µm, s mnoha podélnými a příčnými přepážkami a dlouhou nožkou (80–150 µm).

Infikovány mohou být listy, stonky i květy. A. zinniae může způsobovat i padání klíčních rostlin. Infikované rostliny zasychají a odumírají, květy jsou nevzhledné. Na líci listů se tvoří nejprve jednotlivé, kulaté, rezavě hnědé skvrny (2–10 mm a více), ale postupně získávají nepravidelný tvar a od středu vybělují. Na rubu listů mají skvrny jednotné hnědé zbarvení. Skvrny se mohou slévat, listy hnědnout a zasychat. Na okvětních lístcích se tvoří 1–2 mm velké hnědé skvrny s bílošedým středem. Někdy se na internodiích stonků tvoří mnoho drobných, povrchových, rezavě hnědých skvrn s šedobílým středem. Pokud se skvrny tvoří na kolénkách, obvykle se spojují do větších lézí, které často opásají obvod stonku a části nad napadeným kolénkem odumírají. Na bázi stonků se často tvoří tmavě hnědé až černé léze s vkleslým středem. Poškozena mohou být i pokožková pletiva kořenů, která mění zbarvení na tmavě šedou, odlupují se a zahnívají. Následkem je vadnutí a uhynutí rostlin.

Houba přežívá na osivu a v půdě na infikovaných zbytcích rostlin až 2 roky. Během vegetace se šíří konidiemi přenášenými větrem a ostřikující či stékající vodou.

Významné onemocnění, zejména v deštivých letech může vést k znehodnocení výsadby.

Evropa, Asie, Severní, Střední a Jižní Amerika.

• Upřednostnění rezistentních kultivarů Zinnia elegans (odolné nejsou k dispozici).
• Výsev zdravého osiva (před výsevem ošetření horkou vodou 30 min při 52 °C).
• Závlaha ke kořenům.
• Preventivní ošetření klíčních a rostlin a sazenic fungicidy.

• Likvidace a spálení zbytků rostlin. 
• Přerušení pěstování Zinnia spp. při komerční produkci na 3 roky, na malých izolovaných plochách 2 roky.

Z nechemických variant jsou prokázány účinky v boji proti původci antagonistické mikroorganismy Bacillus spp. a Trichoderma spp., dále byly prokázány účinky esenciálních olejů, extrakt z kopřiv nebo moření osiva v roztoku octa. Ty se aplikují zpravidla preventivně před výsadbou sazenic nebo v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat 1–2krát nebo dle potřeby v rozestupu 7–14 dní.

I. Šafránková, MENDELU