Rostlinolékařský portál

Jedná se o oligofágního zástupce podkorního hmyzu na smrku, tedy napadá všechny druhy rodu smrk (Picea spp.) (ostatní druhy jehličnatých dřevin, např. jedle a borovice napadá jen sporadicky).

Jedná se o zástupce cca 1,5–2,4 cm dlouhého, černé barvy, válcovitého tvaru těla. Tykadla má dlouhá, černobíle pruhovaná. U samců jsou téměř dvakrát delší než tělo. Štít je po stranách se zašpičatělým kuželovitým hrbolem, a to na každé jeho straně.
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď, je tedy žlutavá, beznohá, směrem k hlavě mírně se rozšiřující. Kusadla larev jsou velmi sklerotizovaná a viditelná.

Od ostatních druhů čeledi tesaříkovitých se tento druh liší stavbou těla. Tento druh má tzv. ortognátní ústní ústrojí (charakteristické pro kozlíčky). Krovky nejsou za štítem sedlovitě promáčklé (odlišnost od příbuzného druhu M. sartor). Také se liší tím, že hlavní barvou celého jedince je černá. Také bude důležitá vazba druhu na živnou dřevinu, tedy smrk.

Larvy se vyvíjejí na smrku. Larva, která se líhne z nakladeného vajíčka v prasklinách kůry, má přímý přístup k lýku a později i k běli. Zde vykusuje nejprve nepravidelné chodby pod borkou a později oválné chodby ve dřevě. Kuklí se blízko povrchu kmene. Mladí jedinci vytváří kulaté výletové otvory.

Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem přítomnost dospělců na kmeni dřeviny. Ve stádiu larvy, nebo dle pobytových znaků je přesná determinace velmi obtížná.

Dospělci poletují v červenci až srpnu, kdy zároveň probíhá kladení. Následuje larvální vývoj, kdy zimuje larva, generace je tedy jednoletá. Imago je nejaktivnější za soumraku, přes den bývá většinou neaktivní.

Tento druh je vyloženě sekundárním škůdcem, obsazuje tedy dřeviny výrazně oslabené, či čerstvě odumřelé. Zde ale představuje vážný problém z hlediska kvality dřevní hmoty, která je vystavena aktivitě a vývoji tohoto druhu (larvální chodby a kukelní kolébky budoucích dospělců).

P. Martinek, MENDELU