Rostlinolékařský portál

Jedná se o oligofágního zástupce na vrbách, může být nalezen také na dalších taxonech. Například byl pozorován na topolech, olších atp.

Jedná se o druh v dospělčím stádiu cca 1,5–3,4 cm dlouhého, úzce válcovitého, s tykadly stejně dlouhými, nebo delšími jako tělo. Krovky jsou kovově zelenavé, nebo fialové. Štít je stejné barvy a je opatřen jasně patrným kuželovým trnem na každé jeho straně.
Larva je charakteristická pro jmenovanou čeleď, je tedy žlutavá, beznohá, směrem k hlavě mírně se rozšiřující. Kusadla larev jsou velmi sklerotizovaná.

Díky charakteristickému zbarvení a stavbě dospělců je záměna imag s jinými tesaříkovitými velmi obtížnou. Ve stádiu larvy tento druh nelze jednoduše makroskopicky rozeznat, proto je vhodné vycházet s taxonu hostitelské dřeviny.

Larvy se vyvíjejí pod kůrou vrb a dalších dřevin (viz výše) s fyziologickými problémy (stres suchem, přehoustlá koruna, zastínění atp.), případně také na pařezech a hlavových vrbách. Nejprve si larvy pod kůrou zhotovují malý požerek a brzy vstupují do dřeně, kde hloubí nahoru a dolů táhnoucí se chodby (7–30 cm dlouhé). Imaga mohou olizovat sladké šťávy živných dřeviny nebo se živit pylem.

Vazba tohoto druhu na mocnější vrbový materiál celkem eliminuje možnost záměny původce. Pouze některé druhy drvopleňů mohou mít podobnou trofickou vazbu, ale zde se jedná o zásadně odlišného původce poškození (řád motýlů).

Generace může být dvou až tří letá. Při dvouročním vývoji probíhá rojení v květnu–červenci, kdy vždy zimuje larva, která dokončuje vývoj až následující rok.

Tento druh může v některých případech škodit především úbytkem fyziologických funkcí hostitelských dřevin. Dále larvy tohoto druhu způsobují také narušení stability hostitelských dřevin, které se po několika generacích „odchovaných“ na dřevním materiálu lámou a to především v silnějších větrech nebo pod mechanickou zátěží námrazy a mokrého sněhu.

P. Martinek, MENDELU