Rostlinolékařský portál

Je to druh napadající především naše domácí druhy dřevin. Jeho výskyt je vázaný na břízy (Betula spp.), habry (Carpinus spp.) a lísky (Corylus spp.).

Velikost těla dospělců se pohybuje v rozmezí 2,5−4 mm. Tělo, resp. zadeček má oválný tvar. Krovky a štít jsou černé barvy a hlava a nohy jsou také černé. Nosec je delší než hlava. Krovky jsou pokryty jemnými tečkami a tělo, především hruď, je pokryto tmavými chloupky. Samečci mají ztloustlé holeně zadních nohou.

Zaměnit je tohoto škůdce možné nejspíše s příbuznými druhy, ale především svoji barvou je druh velmi odlišný, neboť je celý černý a ostatní druhy předmětné čeledi jsou červené, zelené, či namodralé barvy. Například zobonoska lísková (Apoderus coryli) má hlavu značně prodlouženou směrem dopředu, což je její zásadní rozdíl sloužící k odlišení, předmětný druh nic takové nemá.

Poškozením dřeviny souvisí s péčí o potomstvo, tedy s tvorbou schránky, kam samička klade svá vajíčka. Při této činnosti listy samice roluje do tvaru ruličky, což snižuje fyziologicky aktivní plochu listů a tím i energetický výtěžek hostitelské dřeviny. Způsob tvorby smotku je následující: samička vykousne dva řezy vedoucí od listového okraje směrem ke středové žilce a takto nakrojený list už dokáže samička svinout do úzkého trychtýře s dokonale uzavřenými spárami. Následně samice do nitra naklade několik vajíček.

Záměna poškození od tohoto druhu je velmi obtížná. Od ostatních zobonosek se tento druh liší především svoji vázaností na živné dřeviny, tedy na břízy a habry a také tvarem tvořeného smotku a jeho kompaktností. Například některé hálkotvorné druhy tvoří podobně vypadající poškození, jako jsou larvami obývané smotky, ale poškození zobonoskou jsou vždy na listech přítomná zároveň s jejich zdravou a fyziologicky aktivní částí.

Dospělce nalézáme na živných dřevinách již od května (června), kde je dále můžeme nacházet až do začátku července. Často jsou imága na jednom stromě přítomná ve větších počtech. Samičky po kopulaci kladou vajíčka na připravené listy. Samička vytváří z listu schránku, do které posléze klade vajíčka. Larvy se vyskytují pouze v těchto smotcích, které neopouštějí a také zde zimují až do dalšího roku. Zimování i kuklení je situováno do zemního substrátu.

Škodlivost je odvislá především od stáří a vitality hostitelských dřevin. Také četnost smotků na jedné živné dřevině a počet nezasažených listů představují zásadní okolnost, při které bude živná rostlina negativně reagovat. Obecně se jedná o spíše fyziologického škůdce.

P. Martinek, MENDELU