Rostlinolékařský portál

Lípa (Tilia spp.), většina druhů.

V druhé polovině vegetace vytváří tmavě černé až hnědé skvrny na horní straně listových čepelí, jejich okraj je roztřepený, nepravidelný a jakoby difúzně se skvrny zvětšují a prodlužují. Později okolo skvrn pletivo listu získává chlorotické světlé zbarvení, vzniká tzv. „halo“, což je prstenec žlutého pletiva ohraničující skvrny. Listy předčasně žloutnou, kroutí se a opadávají.

Záměna je možná s jinými druhy patogenů způsobující listové skvrnitosti, při pochybnostech se doporučuje mikroskopické šetření.

Přezimuje na opadlém listí. Na podzim se tvoří ve skvrnách spermogonia konidiového stádia Asteromella tiliae s  drobnými mikrokonidiemi. Toto stádium nalézáme až na opadlém listí a na spodní straně listů. Velikost pyknid je 60–120 µm. Konidie jsou podlouhlé, oválné až protáhlé a jejich velikost je v rozmezí 4–6×3–5 µm.

Vyskytuje se poměrně často, většinou si jí všímáme až koncem podzimního období, kdy je nápadná na žlutém listí těsně před jejich opadem.

D. Palovčíková, MENDELU