Rostlinolékařský portál

Poprvé byl virus popsán na petúnii (Petunia x hybrida) v roce 1957 v Itálii. Dalšími hostiteli jsou např. chmel otáčivý (Humulus lupulus), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), svída krvavá (Cornus sanguinea), třešeň ptačí (Prunus avium), slivoň domácí (Prunus domestica), špenát setý (Spinacia oleracea), réva vinná (Vitis vinifera).

U třešní způsobuje virus zhoubnou rakovinu třešně. Na letorostech se objevují nekrózy, v místech odumírání letorostů se objevují nádory, kůra se odlupuje, objevuje se silný klejotok, na listech se mohou vyskytnout nekrózy žilek, kroucení listů, propadliny na plodech, pecky jsou deformované a skvrnité. Na petúnii jsou příznakem žluté hvězdicovité skvrny na listech, stáčení listů a pestrokvětost, na chmelu otáčivém kroucení listů a žlutá strakatost, na ptačím zobu obecném a svídě krvavé chlorotické tečky na listech. Na špenátu setém prosvětlení žilek, strakatost na listech a zakrslost.

U třešní možnost záměny s Carnation Italian ringspot virus (CIRV). PetAMV izolovaný z třešní byl původně popsán jako virus keříčkovité zakrslosti rajčete (Tomato bushy stunt virus - TBSV), detailní studie však později ukázaly, že se u všech izolátů z třešní jedná o PetAMV.

Virus je přenosný vegetativním množením a mechanicky. Vektor není znám.

Zhoubná rakovina třešně způsobuje závažné škody na napadených stromech. Tržní ztráty na plodech se udávají 5-30%.