Rostlinolékařský portál

Slivoně (Prunus sp.), slivoň švestka/švestka domácí (Prunus domestica), třešeň ptačí (P.avium), višeň obecná (P.cerasus), meruňka obecná (Prunus armeniaca), slivoň trnitá/trnka obecná (P. spinosa).

Dospělci mají hnědožlutý zadeček, jeho hřbet je u kořene tmavší, Hlava, tykadla a hruď jsou žlutohnědé. Na hrudi samců jsou černé proužky. Bazální až střední část předních křídel je šedě zakalená, poslední třetina křídel je čirá. Žilky křídel a nohy jsou žluté. Samičky jsou nepatrně větší než samci a mají pilovité kladélko, které je na špičce vzhůru zakřivené. V dospělosti měří 4–5 mm. 
Vajíčka jsou skelně lesklá, světle zelená. Mají fazolovitý tvar, na jedné straně jsou mírně vykrojená. Po vykladení jsou asi 0,4 mm široká a 0,7 mm dlouhá. Později se jejich tvar, velikost i zabarvení mění, vajíčko se zvětšuje a ztrácí zelenavou barvu.
Larvy - housenice mají válcovité, mírně prohnuté, bělavé, žlutavé nebo zelenavě bílé tělo, složené z 13 zřetelných článků. Hlava je žlutá, později žlutohnědá a nakonec žlutooranžová, porostlá krátkými chloupky. Kusadla jsou široká s kratšími zoubky. Larvy mají 3 páry silných hrudních noh s tmavými ohnutými drápky a 6 párů panožek (na 5.–10. článku), na posledním článku je pár pošinek. Larvy procházejí 5 instary. 
Kukla je leskle bílá, se zřetelně a dobře vyvinutými orgány. Jou uloženy v kokonech pravidelného tvaru, 5–6 mm dlouhých a 2,5–3 mm širokých. Povrch kokonů je buď drsný, hlínově hnědý, nebo polepený drobnými zrníčky písku. Vnitřní stěna kokonu je hladká, leskle hnědá.  

Předčasný opad napadených plodů cca 10 dni po fyziologickém opadu plodů. Napadené plody mají tmavé otvory, kterými larvy pronikly dovnitř nebo kterými opustily plod a obsahují černý trus. Průměr otvůrků je cca 1–1,5 mm, výlezových až 4 mm. V případě 1 otvůrku na větším plodu je larva uvnitř, dva otvůrky různé velikosti blízko sebe znamenají, že larva již opustila plod a vyhledala jiný.  
Plody obsahující larvy posledního instaru vydávají nepříjemný, charakteristický zápach po štěnicích.

Oba druhy pilatek (p. švestková a p. žlutá) mají podobnou bionomii a pouze jednu generaci ročně. Přezimují kukly mělce pod povrchem půdy. 
Dospělci se líhnou dle teplotních podmínek v dubnu nebo v květnu, pilatka žlutá se líhne při vyšších teplotách (12–25 °C) než p. švestková. Samci a samičky se líhnou současně. Samičky však výrazně početně převládají (až o 1/3). Brzy po vylíhnutí dospělci vylétají do korun kvetoucích ovocných stromů, ponořují se dovnitř květů, takže jim vyčnívají pouze zadní nohy, a sají nektar nebo se živí pylem z prašníků tyčinek. Nejvíce navštěvují květy v časných ranních hodinách (mezi 6.–8. hod.), později poletují v korunách, ale květy vyhledávají pouze příležitostně a krátkodobě. Dospělci žijí 14–16 dní, samičky déle než samci. K páření může dojít hned po vylíhnutí, zpravidla v korunách stromů, a to opakovaně. 
Po oplodnění začínají samičky klást vajíčka na květy švestek, slív, mirabelek, vzácně meruněk a třešní. Při kladení vyhledávají přednostně květy, které se začínají rozvíjet, bez ohledu, zda jsou oplodněné, a pomíjejí květy již rozvité. Samičky nejčastěji kladou vajíčka do kališních plátků, méně často do kalichu nebo na vnitřní stranu kališních plátků tak, že kladélkem vytvoří štěrbinu, do které zasune jediné vajíčko a vpustí kapku tekutiny. Na povrchu kalichu zůstane patrná pouze asi 1,4–1,6 mm dlouhá jizvička, jejíž okraje se později zbarví hnědě a později zhnědne celá vnitřní stěna vaječné kapsičky, protože vytlačená tekutina obklopující vajíčko se na vzduchu zbarvuje do hněda. Samičky mohou naklást asi 8–10 vajíček za hodinu a celkem 30–70 vajíček, většinu v prvních 3–4 dnech po vylíhnutí. Vývoj embrya ve vajíčku trvá 4–14 dní dle teploty.  
Vylíhlé larvy - housenice nejčastěji provrtají kalich na dně vaječné kapsičky a proniknou do květní číšky k semeníku, někdy vnikají do číšky zářezy mezi kališními plátky. Larvy procházejí 5 instary a během vývoje se 4x svlékají. Mladé larvy zpočátku ožírají povrch semeníku, později se prohryzávají dovnitř. Živí se nejdříve dužninou oplodí, později oplodím a nakonec jen jádrem plodů. Larvální vývoj trvá celkem asi 28 dní, v závislosti na teplotě prostředí. V jednom plodu může být více larev různých instarů, starší larvy žijí v plodech jen jednotlivě. Vyžrané plody larvy opouští a vyhledávají nové. Některé plody larvy pouze poškodí na povrchu, ale nevnikají dovnitř, když přelézají na jiné. Během vývoje zničí každá larva až 4 plody. 
Dospělé larvy padají s napadenými plody na zem, opouštějí je a zavrtávají se rychle do půdy do hloubky 10–15 cm, kde si okamžitě upředou zámotek, ve kterém přezimují. Na jaře následujícího roku si utkají vnitřní, hedvábný zápředek, kde se kuklí. V hlinitých půdách jsou kokony na povrchu hladké, v písčitých půdách mají povrch hrubý, polepený zrníčky písku. Dospělci se líhnou asi 2 týdny po zakuklení v závislosti na teplotě.

Významný škůdce slivoní, k velkým škodám dochází zejména v případě společného výskytu obou druhů pilatek.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění příznaků napadení škůdcem – předčasného opadu plodů.

Sledování průběhu vývoje škůdců pomocí teplotních modelů (sum efektivních teplot) s využitím automatických meteorologických stanic.

Dle výskytu v předchozím roce. 
Dle monitoringu letové aktivity stanovené optickými lapáky - bílými lepovými deskami.

Nepřímá ochrana je založená na podpoře přirozených nepřátel, predátorů a parazitoidů (lumků, lumčíků a kuklic).

Sběr a likvidace opadlých napadených plodů pod stromy ihned po opadu, před opuštěním larev. 
Kultivace povrchu půdy pod stromy. 
Vychytávání dospělců pomocí optických lapáků - bílých lepových desek. Desky se vyvěšují před začátkem květu raných odrůd slivoní.

Použití přípravků se selektivní účinností a s co nejmenšími vedlejšími účinky na užitečné organismy.

Kontroluje se 100 nejvyvinutějších plodů, každé odrůdy zvlášť. 
Ošetřuje se při dosažení nebo překročení prahu škodlivosti.  
Při slabší až střední násadě plodů je prahem škodlivosti výskyt 5 plůdků s vajíčky na 100 kontrolovaných plodů. 
Při silnější násadě je to 10 plůdků s vajíčky pilatek na 100 plodů.

Ošetřuje se proti vajíčkům ihned po odkvětu, když je cca 80 % květních plátků opadaných, fáze 67 BBCH ((nahé „holičky“).  
Dle vyhodnocení teplotních modelů (sum efektivních teplot). Ošetření se provádí při SET10 = 1900 h°C. 
Průběh letové aktivity pilatek je také možno sledovat pomocí optických lapáků – bílých lepových desek.  
Embryonální vývoj vajíček lze sledovat lupou/mikroskopicky na odebraných větvích s napadenými květy/plody pilatkami. Ošetření se provádí těsně před líhnutím larev ve stádiu viditelných červených očí.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací. 
Při podezření na snížení účinnosti je vhodné přípravek vyřadit ze systému ochrany a nahradit jej jiným, doposud nepoužívaným s odlišným mechanismem působení.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou. 
Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.