Popis
Vytrvalé byliny s oddenkem téměř svislým, neztlustlým nebo hlízovitě ztlustlým. Mají svazčité kořeny a prostřednictvím podzemních výběžků se rozrůstají dále do větších porostů. Stonek nevětvený nebo v horní části nepravidelně větvený, chlupatý, s výškou od 0,6 do 1,5m. Přízemní listy složené nebo alespoň hluboce dlanitě členěné. Květy jednotlivé, různě zbarvené, okvětních lístků 5–20(–30). Nažky ve velkém počtu, vřetenovité.
Asi 25 druhů na severní polokouli a v horách Jižní Ameriky převážně na výslunných suchých stanovištích.
Odrůdy se rozmnožují kořenovými řízky, botanické druhy lze množit i výsevem.
Všechny druhy jsou jedovaté, obsahují glykosidický lakton ranunkulin, který je význačnou hořčinou a a jeho aglykonem je jedovatý protoanemonin, dále obsahují triterpenoidní saponiny. V lidovém léčitelství se používaly různé druhy. V okrasném zahradnictví se využívá plnokvětých i barevných mutací a kříženců různých druhů, ale jsou pěstovány i rostliny přenesené z přírody.
sasanka lesní
Anemone sylvestris
Oddenek silný, šikmý až svislý, černohnědý. Stonek 1, zřídka 2, přímý, nevětvený, (10–)15–40(–50) cm vysoký, huňatý, často fialově naběhlý, vyrůstající ze středu růžice, 1(–2)květý. Přízemní listy v růžici za květu vyvinuty, s dlouhým odstále huňatým řapíkem, na bázi rozšířeným v žlutavou, později hnědnoucí pochvu, odumřelé báze listů se ± netřepí, čepel v obrysu mnohoúhelníkovitá, ± širší než dlouhá, 3–9, průměrně 5 cm široká, dlanitě 3(–5)četná, s postranními lístky hluboce dvojsečnými, nebo dlanitosečná, lístky krátce řapíkaté až přisedlé nebo úkrojky kosočtverečné, většinou 3laločné až 3klané, s laloky hrubě pilovitými. Listeny řapíkaté, podobné přízemním listům, v (2–)3–4(–6)četném přeslenu na stonku. Květy ± přímé, (2,5–)3–7 cm v průměru, bílé, někdy slabě fialově naběhlé, vně plstnaté, uvnitř lysé, okvětních lístků většinou 5, široce eliptických, na vrcholu tupých nebo mělce vykrojených, vzájemně se překrývajících, celokrajné, nebo s jednotlivými nepravidelnými vroubky, tyčinky asi 4× kratší než okvětní lístky, pylová zrna trikolpátní. Květní lůžko za plodu válcovité, ca 8 mm dlouhé, plstnaté, s velkým počtem nažek. Až 3,5 mm dlouhých, hustě dlouze bíle vlnatě huňatých, s krátkým lysým zobánkem. Druh proměnlivý v členění listu, v počtu listenů v přeslenu, délce květní stopky, velikosti a počtu květů a v jejich barevných odstínech.
Kvete (IV–)V–VI.
Sasanka lesní je ohroženým druhem naší květeny (C3). Stejná ochranná kategorie je jí udělena i ze zákona (§3). V teplejších oblastech roste roztroušeně, jinak se vyskytuje ojediněle.
Původ Eurasie, od s Španělska do stř. Poamuří, těžiště rozšíření v sibiřské stepi.
sasanka pryskyřníková
Anemone ranunculoides
Oddenek hnědý, šupinatý, s ± nestejně dlouhými a tlustými přírůstky, obnovovací pupen žlutavý. Stonek (včetně květní stopky) obvykle 10–25 cm dlouhý, až po listenovitý útvar ± lysý, většinou bez přízemního listu nebo jen s jediným. Přízemní listy s dlouhým ± lysým řapíkem, s čepelí 3–5četnou s lístky na bázi klínovitými, v obrysu velmi úzce kosočtverečnými, s vnitřními obvykle 3laločnými až 3dílnými a s 2 okrajovými dvojsečnými (vzácně nepravidelně chobotnatě pilovitými) . V horní čtvrtině stonku 3četný přeslen listenů krátce křídlatě řapíkatých (2–8 mm, za plodu i přes 10 mm dlouhých), s čepelí 3sečnou s úkrojky v obrysu podlouhlými, nepravidelně zastřihovaně pilovitými až peřenolaločnými, vzácně -klanými, na bázi klínovitými, na okraji krátce brvitými (chlupy 0,1–0,3 mm dlouhé). Květy 1–2(–4), žluté, 1,0–2,5 cm široké, květní stopky 1–5 cm dlouhé, huňaté. Okvětních lístků obvykle 5, široce podlouhle eliptické až podlouhlé, na vrcholu zaokrouhlené nebo mírně vykrojené, vně plstnaté, uvnitř lysé, s žilnatinou otevřenou nebo jen s výjimečnými anastomózami, tyčinky s žlutými prašníky ± zdéli třetiny okvětních lístků, Plody nažky 4–5 mm dlouhé, krátce přímo odstále pýřité, s krátkým zobánkem.
Druh velmi proměnlivý v šířce listových úkrojků, hloubce zubů na okraji laloků, v počtu a velikosti květů.
Kvete III–V.
Původem od Pyrenejí, Francie, Benelux, j Skandinávie, stř. Evropa, s Itálie, jv Evropa, na v až po j Ural, Kavkaz.
A.ranunculoides je často napadána rzí Tranzschelia pruni-spinosae (spermogonia, oranžová aecia), ale nikdy jednobytnou rzí T. fusca (spermogonia a hnědočerná telia na A. nemorosa), tak mohou být odlišeny oba nekvetoucí druhy.
sasanka hajní
Anemone nemorosa
Oddenek tmavohnědý až černý, šupinatý, o ± stejnoměrných přírůstcích, obnovovací pupen bělavý. Stonek (včetně květní stopky) ca 8–25 cm vysoký, lysý nebo roztroušeně chlupatý, často fialově naběhlý, většinou s 1 přízemním listem; řapík dlouhý, většinou chlupatý, čepel dlanitě 3( –5)četná, s lístky řapíkatými, většinou s tupou bází, v obrysu široce vejčitých až okrouhlých, střední lístek většinou 3dílný, postranní dvojsečné, s laloky nepravidelně hrubě vroubkovaně pilovitými, pilovitými nebo až peřenoklanými, na okraji dlouze brvitými, (0,3–0,8 mm). 3četný přeslen listenů nad polovinou stonku, s řapíkem nekřídlatým, obvykle 1–2 cm (za plodu až 3 cm) dlouhým, čepel 3(–5)četná, v obrysu mnohoúhelníkovitá, s lístky na bázi staženými až tupými, vzácněji klínovitými, s prostředním lístkem často 3klanným a s postranními lístky většinou dvojsečnými, laloky nepravidelně hrubé nebo vroubkovaně pilovité, na okraji dlouze (ca 0,5 mm) brvité. Květní stopka 1 (výjimečně 2), chlupatá, v plném rozkvětu přímá, za plodu nící. Květy plně rozkvetlé miskovité, 1,5–4,0 cm v průměru, bílé nebo růžově naběhlé, okvětních lístků 4–10, nejčastěji 6, vejčité nebo podlouhle eliptické až podlouhlé, na vrcholu zaokrouhlené nebo i vykrojené, uvnitř lysé, vně lysé nebo řídčeji přitiskle chlupaté, s častými anastomózami, tyčinky cca 4x kratší než okvětní lístky , prašníky žluté. Plody nažky 3 až 5 mm dlouhé, mírně zploštělé, hustě odstále pýřité, s krátkým zakřiveným zobánkem. Velmi proměnlivý druh ve tvaru a členění listů a listenů, počtu a tvaru okvětních lístků a zbarvení.
Kvete III–V.
Původ téměř celá Evropa, kromě nejjižnější, na j především v horách, na v až po stř. Povolží.
V zahradách občas pěstovány i další druhy jednokvětých sasanek (sasankovek) v různobarevných, někdy v plnokvětých kultivarech, např. A. hortensis sasanka zahradní, A. pavonina sasanka páví, A.coronaria sasanka věncová aj.
Tyto Středomořské druhy s hlízovitým oddenkem se liší především stupněm členění listů a neřapíkatých listenů.
sasanka věncová
Anemone coronaria
Vytrvalá bylina dorůstající výšky 20–35 cm, s černým hlízovitým oddenkem. Listy dvakrát 3četné, přízemní dlouze řapíkaté s úkrojky posledního řádu čárkovitými, lodyžní listy v přeslenu přisedlé, srostlé a na okraji dřípené, tvoří jakýsi zákrov květu. Květ jediný, 3,5–6,5 cm v průměru, složený z (5–)6–8 volných eliptických nebo obvejčitých okvětních lístků různých barev (v různých odstínech červené, oranžové, růžové, fialové nebo bílé), tyčinky početné ve šroubovici, s fialovými nitkami; plodolisty volné, početné. Plody nažky chlupaté.
Pěstuje se mnoho různobarevných i plnokvětých kultivarů.
sasanka apeninská
Anemone apennina
Vytrvalá bylina s hlízovitým oddenkem, 15–30 cm vysoká. Lodyha je přímá, jednoduchá; přízemní listy řapíkaté, 3× zpeřené, úkrojky v obrysu vejčité, zubaté, níže pod květem přeslen tří 3četných dělených listenů, květy jednotlivé, 25–35(–40) mm v průměru, s 8–14(–18) podlouhlými okvětními lístky, které jsou modré nebo bílé, vně chlupaté. Plod nažka.
Kvete II–IV.
Pěstuje se občas v zahradách. Původní v J Evropě.
sasanka japonská
Anemone japonica
Stonek 50–100 ccm vysoký, v horní části větvený. Listy přízemní růžice dlouze řapíkaté, v obrysu trojúhelníkovité, na líci lysé, na rubu běloplastnaté. 3četné, s lístky dlouze řapíčkatými (15–40 mm), hluboce laločnatými až klanými. Listeny podobné listům, nestejně velké, 3laločné až 3dílné, s laloky nepravidelně hrubě pilovitými, některé květonosné větve bez listenů, jiné pod květem s 2 vstřícnými listeny. Jiné znovu větvené z paždí menších řapíkatých listenů. Květy velké, 3–5 cm v průměru, růžové nebo bělavé, s 8–30 okvětními lístky, květní lůžko kulovité. Na kvetoucí rtostlině se nachází jak poupata, tak i plody – zrající nažky.
Kvete VII–IX.
Pěstována často v řadě kultivarů v zahradách a parcích, nezplaňuje. Původem z Dálného východu.
Rostlinolékařský portál se načítá...