Rostlinolékařský portál

Vytrvalá, 40–90 cm vysoká, drsně chlupatá bylina. Listy střídavé, vejčitě kopinaté až kopinaté, s vyniklou žilnatinou, celokrajné, oboustranně štětinovitě chlupaté. Květy v mnohokvětých dvouvijanech, koruna modrofialová, zřídka takérůžová či bílá. Plody jsou šedohnědé lesklé tvrdky.
Již od středověku patří kostival lékařský k vyhledávaným léčivým rostlinám, používá se především oddenek, ale i nať. Přikládá se na rány, zpracovává se do mastí, účinky se osvědčují při léčbě revmatismu, dny, pohmožděnin, křečových žil apod. Přidává se také do mýdel a šamponů.

Roste v příkopech, na březích potoků a řek, vlhkých loukách, na některých ruderálních místech. Vyhovují mu jak písčité, tak hlinité případně jílovité půdy, avšak měly by být vlhké a živinami bohaté.

V půdě setrvává silným vícehlavým kořenem, který může dorůst délky až 80 cm. Tato vlastnost z něj činí úporný plevel. Prvním rokem klíčení ze semene (tvrdky) vzniká kůlový kořen a listová růžice, v dalších letech vytváří květonosné lodyhy. Na orné půdě převažuje vegetativní rozmnožování, regenerací z částí křehkého kořene. Úlomek dlouhý 1 cm, uložený v hloubce až 50 cm, může vytvořit novou rostlinu. Nemá vyhraněné požadavky na stanoviště.
Nejlepší podmínky nachází v širokořádkových kulturách, jako je kukuřice a v posledních letech zapleveluje i porosty brambor a cukrové řepy. Zaplevelení se nevyhýbá ani porostům máku, kde silné zaplevelení může zcela zničit porost. Obvyklé je zaplevelení obilnin, které je ale regulováno herbicidním ošetřením.