Rostlinolékařský portál

Druh je polyfágním zástupcem fytofágního hmyzu, v našich podmínkách ho můžeme nalézt na následujících rodech dřevin a keřů: ptačí zob (Ligustrum spp.), šeřík (Syringa spp.), břečťan (Hedera spp.), zimolez (Lonicera spp.), truskavec (Polygonum spp.), jabloň (Malus spp.), habr (Carpinus spp.), hloh (Crataegus spp.) a skalník (Cotoneaster spp.).

Clepsis consimilana má rozpětí křídel cca 13–19 mm. Přední křídla jsou červenohnědé s tmavě hnědými znaky a dvěma malými tmavými skvrnami na vnější, resp. přední okrajové straně křídla. Samice nesou tento znak výrazněji než samci. Zadní křídla jsou nahnědle šedá. 
Larvy, resp. housenky jsou fialově zelené nebo fialově šedé se světle hnědou hlavou.

Tohoto škůdce je díky charakteristickému zbarvení a velikosti velmi obtížné zaměnit s jiným druhem stejné čeledi.

Larvální vývoj je vázán na listovou plochu uvedených druhů dřevin s tím, že tento druh obsazuje také listy, které již v rámci vegetační sezóny nevykazují intenzivní fyziologickou aktivitu. Na jaře se ale listy hostitelských stromů díky žíru malých housenek nerozvíjí přirozeně, mají nepravidelný tvar a jakoby zmačkané okraje.

Tohoto škůdce je díky charakteristickému poškození, resp. výskytu na listové ploše uvedených druhů rostlin možné zaměnit pouze s dalšími podobně stanovištně orientovanými zástupci. Rozhodujícím pro úspěšnou determinaci tohoto druhu bude výše zmíněný popis dospělců.

Dospělí jedinci se rojí ve dvou generacích v rámci jedné vegetační sezóny a to od června do září. Jsou aktivní odpoledne a večer a velice dobře nalétávají na světlo. Ke kuklení dochází tam, kde probíhal žír, tedy na listech hostitelských dřevin. V září–říjnu obvykle druhá generace larev ve třetím instaru vstoupí do zimování.

Škodlivost tohoto obaleče závisí především na stáří a vitalitě hostitelských dřevin a hojnosti poškození. Ohroženy jsou věkově mladší keře a dřeviny, které jsou vystaveny některému dalšímu faktoru, který snižuje jejich fyziologickou vitalitu.

P. Kroutil, ÚKZÚZ