Rostlinolékařský portál

Opadavé, zřídka vždyzelené keře nebo nízké stromy. Listy vstřícné, většinou jednoduché, celokrajné. Květy oboupohlavné, čtyřčetné, v koncových nebo postranních latách. Plodem je dvouchlopňová kožovitá tobolka se dvěma křídlatými semeny v každé části. 
Existuje 30 druhů.  
šeřík obecný
Syringa vulgaris Keř až nízký strom 2–5(7) m vysoký šířící se kořenovými výmladky. Borka šedavá, vláknitá, kmen často točitý. Dřevo má světle hnědé jádro. Listy široce vejčité, 5–12 x 4–9 cm, na bázi široce klínovité až srdčité, oboustranně zelené a lysé. Řapík 2–4 cm dlouhý. Pupeny vejcovité, žlutozelené až červenohnědé, s kýlnatými šupinami, většinou dva terminální pupeny (vidličnaté větvení). Letorosty oblé, lysé, olivově zelené až žlutošedé, listové jizvy půlkruhovité, nespojené. Květy světle fialové až červenofialové, zřídka bílé, vonné, v postranních 10–20 cm dlouhých, kuželovitých latách. Kvete V. Tobolky smáčkle vejcovité, zašpičatělé, 1,0–1,5 cm dlouhé, hladké. 
Oblast rozšíření: Jihovýchodní Evropa, Malá Asie.
Běžně se pěstuje ještě hybridní druh šeřík čínský (S. persica × vulgaris), s listy vejčitě kopinatými, na bázi klínovitými, 4–6(8) cm dlouhými, hranatými letorosty a světle fialovými, slabě vonnými květy v převislých, 8–15 cm dlouhých válcovitých latách. Byl vyšlechtěn r. 1777 ve Francii.