Rostlinolékařský portál

Jedná se o oligofágního až polyfágního zástupce herbivorního hmyzu, který se specializuje na olše a břízy. Sledování prokázalo jednoznačnou trofickou preferenci následujících druhů stromů: bříza bělokorá (Betula pendula), olše lepkavá (Alnus glutinosa), olše šedá (Alnus incana).

Dospělci jsou 7‒8 mm dlouzí a černí (s výjimkou hnědé hlavy a hrudě). Také přední křídla mají v bazální polovině (až po plamku) ztmavlá. Larvy (tzv. housenice) jsou 1–15 mm dlouhé a v hrudní části těla silně rozšířené. Tělo je zelenavé barvy s tmavozeleně zbarveným prosvítajícím střevem. Hrudní nohy jsou krátké a silné. Na druhém až osmém článku zadečku jsou vyvinuté panožky, pošinky chybějí.

Druhu je velmi podobný ⁠pilatce třešňové (Hemichroa crocea), od které H. australis rozeznáme podle tmavě zbarveného zadečku. Druh H. crocea má zadeček spíše světle oranžový a v larválním stádiu je tento příbuzný druh více šedé barvy především po bocích těla. Obecně jsou larvy podobné drobným slimákům, ale jedná se pouze o náhodnou podobnost. Ostatní druhy pilatek (na rodové úrovni) jsou obecně větší zvířata a v larválních stádiích jsou jinak zbarveny. Např. housenice N. latipes jsou dominantně černé a žluté barvy.

Housenice pilatky ožírají listy hostitelských dřevin ze středu s tím, že nejprve nepoškozují žilnatinu nižších řádů. Hlavní žilku ponechávají neporušenou. Poškozené části listů ze začátku žírové aktivity vypadají, jako by je někdo nařízl opravdu velmi ostrým nožem. V pokročilejší fázi trofické aktivity larev dochází k nepravidelnému žíru, kdy jako poslední mizí žilnatina listů.

Charakteristickým znakem tohoto druhu bude především žír počátečních larválních stádií, který nelze příliš zaměnit. S dalším vývoje a intenzitou žíru již působená ztráta asimilačního aparátu není specifickou záležitostí pouze tohoto druhu, proto bude žír snadno zaměnitelný s ostatními druhy fytofágů s podobnou trofickou závislostí s tím, že důležité pro přesnou determinaci tohoto druhu bude přítomnost larválních jedinců při příjmu potravy.

Pilatky se v podmínkách střední Evropy nejčastěji líhnou v druhé polovině měsíce května. Velmi brzy po vylíhnutí dochází ke kopulaci a kladní vajíček. Vajíčka jsou kladena na spodní stranu listů, kde se po zhruba 10 dnech líhnou malé housenice. Larvám následný vývoj trvá asi jeden a půl měsíce, přičemž první dvě třetiny času larvy intenzivně přijímají potravu. V nižších nadmořských výškách dospělci obvykle zakládají i druhou generaci. V této generaci housenice dorůstají během srpna (příp. začátkem září). Housence druhu p. olšová zimují v kokonech jako tzv. eonymfy.

Na větší poškození až úplné zničení listové plochy reagují hostitelské dřeviny snížením přírůstu a v krajním případě i úhynem. Zásadní je tento druh pro mladší hostitelské dřeviny, kde má ztráta asimilační plochy zásadnější vliv.

P. Martinek, MENDELU