Rostlinolékařský portál

Klopuška révová má široký okruh živných rostlin, např. druhy rodu ostružiník a maliník Rubus sp., tužebník jilmový, žebříček, svlačec, olše, vrba, vinná réva, chmel, fazol a brambor.

Tělo krátké, vejčité, vyklenuté, za života trávově zelené, velmi jemně opýřené, lesklé a na povrchu jemně tečkované. Samci jsou 5,3–5,8 mm velcí, samice 5,5–6,0 mm. Hlava krátká a široká, temeno vzadu jemně kýlovité, 1¼ až 1 1/3× tak široké jako velké oko. Clypeus na konci černý. Tykadla tenká, druhý článek o něco kratší než je šířka štítu, poslední dva články dohromady poněkud delší než druhý. Bodec sahá ke středním kyčlím. Pronotum je lesklé, velmi jemně a bezbarvě tečkováno. Štítek velmi jemně příčně vrásčitý, poměrně velký a klenutý. Corium je hustě a jemně tečkované, celé jednobarevné a pouze konec cuneu černý. První pár křídel je přeměněn na polokrovky. Polokrovky směrem dozadu přechází v blanitou část polokrovek. Blanitá membrána křídel je průhledná s mlhavými šedými skvrnami. Žilky membrány světlé, za živa žlutozelené. Spodní strana těla jednobarevná, stejně zbarvená jako horní strana těla, porostlá světlými chloupky. Nohy zelené, stehna před koncem s nezřetelnými kroužky, holeně s černými silnými ostny, které nevybíhají z černých teček. Chodidla světlá, polovina posledního článku černá. 
Vajíčka jsou převážně kladena do skupin. Jsou pravidelná, kulovitá až soudečkovitá.

Klopuška révová se liší od k. hajní Apolygus lucorum černou špičkou cuneu a delším třetím článkem tykadel, od k. A.rhamnicola tím, že nemá černé tečky, ze kterých vycházejí ostny na holeních a černou špičku cuneu, od Neolygus contaminatus a N. viridis se se liší černými silnými ostny na holeních, které nevycházejí z černých skvrn a přítomností černé skvrnky na konci cuneu. Od klopušky bramborové Lygocoris pabulinus se liší stavbou hlavy, silnými černými ostny na holeních a černou skvrnkou na konci cuneu a zavalitějším a vyklenutějším tělem.

Sání klopušky brzdí růst listů a způsobuje deformace listů a mladých květenství. Napadené části se nevyvíjejí.

K. révová obývá především vlhčí biotopy, louky s křovinami a hustými porosty tužebníku jilmového a porosty ostružiníku a maliníku, okraje lesních luk, rašeliniště apod. Dospělci se vyskytují od poloviny června do konce srpna. Samičky kladou vajíčka od počátku července do poloviny srpna do lodyh tužebníku, ostružiníku a maliníku, která přezimují.

Šíření je převážně přeletem.

Obecně ploštice nejsou řazeny mezi majoritní škůdce plodin. Zvýšená škodlivost se může dle ročníku objevit u klopušek. V současnosti se však toto tvrzení může změnit, a to vlivem objevujících se výskytů invazních ploštic, kde řadíme kněžici mramorovanou a k. zeleninovou.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdci.

• Podpora predátorů a parazitoidů.

Vzhledem k vysoké mobilitě jedinců nejsou insekticidy zcela účinné. Při vysoké škodlivosti lze využít registrované přípravky na ochranu rostlin na savý hmyz.