Rostlinolékařský portál

Bakterie z rodu Erwinia mohou napadat rajčata, papriky, tykev, cibuli, mrkev a mnoho dalších druhů rostlin.

Původce měkkých skládkových hnilob.

Jedna nebo více z vnitřních šupin měkne a vodnatí a postižená tkáň s vývojem choroby mění barvu ze žluté na hnědou. Krček měkne a kašovití a listy žloutnou, vadnou a klesají dolů. Celá cibule se může rozkládat na kašovitou, páchnoucí hmotu.

Příznaky napadení  bakteriemi z r. Erwinia  lze zaměnit s původci houbových onemocnění.

Bakterie jsou schopny přežívat i saprofyticky na organických zbytcích v půdě nebo i ve skladovacích prostorách. Rozvoj mokré bakteriální hniloby podporují zejména vyšší teploty a přítomnost vody na povrchu pletiv i půdy.

Bakterie se šíří se závlahovou vodou nebo hmyzem.

Měkká bakteriální hniloba patří k nezávažnějším hnilobám skladovaných rostlinných produktů.

Ochrana je pouze profylaktická a zahrnuje:

• Nepěstování cibulovin na příliš vlhkých půdách.
• Důsledné střídání plodin. 
• Ochranu proti hmyzím škůdcům (především květilce cibulové).
• Sklizeň za suchého počasí a to fyziologicky nepřezrálých cibulí. 
• Rychlé a kvalitní dosoušení cibulí před uskladněním.
• Odstranění natě až po jejím dokonalém zaschnutí.
• Skladování pouze mechanicky nepoškozených cibulí a to při 0–2 °C a vlhkosti 65–70 %.

Z nechemických variant jsou prokázány účinky antagonistických mikroorganismů Bacillus spp. Pseudomonas spp., Streptomyces spp. nebo Trichoderma spp. Ty se aplikují zpravidla preventivně před výsadbou sazenic nebo v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat podle potřeby v rozestupu 7–14 dní. K moření osiva se používá roztoku octa nebo peroxidu případně horké vody (50 °C na 30 minut).

Do jisté míry zajišťují ochranu i měďnaté přípravky aplikované preventivně. Jakmile se objeví první příznaky, je jakákoliv ochrana neúčinná.