Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

fusariové vadnutí rajčete
Fusarium oxysporum f. sp. lycopersici

říše: houby (Fungi) třída: Sordariomycetes čeleď: Nectriaceae

Další české názvy: fusariové vadnutí rajčat, fusarióza rajčat

EPPO kód: FUSALY

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Rajče.
Příznaky poškození/napadení
Kořeny napadených rostlin hnědnou a na příčných řezech kořenových krčků a lodyh je zřetelné rezavé až černé zbarvení svazků cévních. Následkem ucpávání svazků cévních rostliny ztrácejí turgor a vadnou, zprvu jen při východu slunce anebo za vyšších teplot.
Možnost záměny poškození/napadení
Kromě F. oxysporum mohou vadnutí rajčat v omezené míře způsobovat i houby F. solani, Sclerotinia sclerotiorum, Didymella lycopersici, Verticillium albo-atrum, Verticillium dahliae, Colletotrichum atramentarium nebo bakterie Clavibacter michiganense subsp. michiganense aj.
Životní cyklus
Původce choroby přetrvává v půdě a v rostlinných zbytcích. Do rostliny vniká patogen kořenovými vlásky a v ní se šíří vodivými pletivy - jedná se o typickou tracheomykózu. 
Šíření choroby napomáhá vysoká teplota a vlhkost půdy.
Hospodářský význam
Závažná choroba rychlených rajčat.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Monitoring patogenu se provádí přímo pravidelným vizuální sledováním výskytu prvních příznaků choroby v porostu.
Nepřímé metody monitoringu
Sledování vhodnosti podmínek pro infekci a šíření choroby (např. pomocí automatických meteorologických stanic).
Prognóza výskytu
Metody prognózy nejsou v ČR k dispozici. 
Na základě vyhodnocení faktorů zvyšujících riziko infekce (teplota, déšť, poškození rostlinných pletiv) je možné předpokládat výskyt choroby.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
Nejsou známy. 
Ošetření na lokalitách s pravidelným výskytem choroby je nutno provést preventivně, pokud jsou příznivé podmínky pro vznik a šíření choroby a/nebo byl zjištěn výskyt choroby.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
  • Důsledné střídání plodin. 
  • Vyvážená výživa. 
  • Zvýšení pH půdy vápněním. 
  • Tepelná i chemická desinfekce půdy (viz Padání klíčních rostlin). 
  • Včasná likvidace napadených rostlin.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
Z nechemických variant jsou prokázány účinky přípravků na bázi antagonistických hub Penicillium spp., Trichoderma spp., Pythium oligandrum, nebo nepatogenní Fusarium oxysporum z bakterií např. rod Bacillus subtilis nebo Pseudomonas spp. či Streptomyces spp. 
Přípravky se aplikují zpravidla preventivně před výsadbou sazenic do půdy nebo namáčením kořenů do roztoku přípravku. Některé z nich lze použít i v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat podle potřeby v rozestupu několika dní.
Chemická ochrana rostlin
Chemické ošetření v době výskytu bývá již neúčinné. Je nutné použít přípravků se systémovým účinkem. 
Rezistence škodl. org. a antirezistentní strategie
Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.