Rostlinolékařský portál

Kořen rostliny je kůlový, jednoduchý nebo větvený, s četnými postranními kořeny. Lodyha je přímá, 20–100 cm vysoká, větvená, hranatá, dutá a plstnatá. Listy jsou střídavé, dolní v přízemní růžici kopinaté až peřenosečné, řapíkaté. Lodyžní listy jsou přisedlé kopinaté, tvarově variabilní. Květní úbory jsou jednotlivě na koncích větví. Zákrov je víceřadý, s podlouhlými listeny. Středové trubkovité květy jsou oboupohlavné, koruna je fialová nebo fialově modrá. Okrajové květy jsou jednopohlavné (samičí), modré, někdy fialové, růžové či bílé. Kvete v červnu až červenci. Nažky jsou podlouhle válcovitého tvaru, až 5 mm dlouhé, naspodu zúžené, s uťatým vrcholem a oválným pupkem na boku. Chmýr na vrcholu nažky je různě dlouhý, štětinatý, za sucha vějířovitě rozložený. Povrch nažky lesklý, hladký, roztroušeně chloupkatý.
Rozmnožuje se pouze semeny (generativně). Na rostlině je 700–1600 nažek, které po uzrání dobře klíčí z hloubky 2–3 cm, ještě však z vrstvy 4–7 cm. Klíčí i za nižších teplot mezi 3–5 °C. Nažky jsou v půdě životné 3–5, v suchu až 10 let. Klíční rostliny se objevují v březnu až květnu a rovněž na podzim. Kvete v červnu až říjnu, plody dozrávají v červenci.

Chrpa modrá roste především na úhorech a na polích, nejčastěji obilných, kde někdy vytváří modré lemy kolem polí. Méně často se objevuje i na rumištích, skládkách, náspech, při okrajích cest, v pásmu od nížin do podhůří (u nás do nadmořské výšky okolo 640 m).

Druh je velmi charakteristický, v podstatě nezaměnitelný. 

Nejčastěji zapleveluje ozimé obilniny a ozimou řepku, bývá i v krmných plodinách.
Ačkoliv byla chrpa modrák dříve hojným plevelem, se zdokonalením zemědělství, její stavy poklesly. Proto je dnes zařazena do ochranné kategorie C4a (taxony vyžadující další pozornost).