Rostlinolékařský portál

pcháč oset

Cirsium arvense

čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)

Další české názvy: pcháč rolní

Vědecká synonyma: Breea arvensis, Serratula arvensis, Carduus arvensis, Cirsium arvense var. argenteum, Cirsium arvense var. horridum, Breea incana, Cirsium arvense var. integrifolium, Cirsium arvense var. mite, Cirsium setosum, Cirsium arvense var. vestitum

EPPO kód: CIRAR

Popis

Má mohutně vyvinuté lodyhy 100–150 cm dlouhé, které silně zastiňují plodiny. Listy jsou kopinatě peřenoklané až jednoduché, na okraji zkadeřené a bodlovité. Úbory se skládají z trubkovitých červenofialových květů. Při silném zaplevelení (hustotě) pohlcuje 70 až 90 % slunečního záření. Jeho konkurenci nedokáže vzdorovat žádná plodina. Pcháč rolní je dvoudomá rostlina, na stanovišti bývá „spleť“ samčích a samičích rostlin. Někdy jsou zvlášť samičí a samčí rostliny v jednotlivých ohniscích. Generativní rozmnožování nažkami je významné. Nažky jsou klíčivé hned po uzrání. Z půdní zásoby klíčí nažky hojně na jaře z hloubky kolem 2 cm. Přibližně polovinu nažek likviduje hmyz ještě ve květenství. Orgánem vegetativního rozmnožování jsou kořenové výběžky s osními a kořenovými pupeny. Většina osních pupenů se nalézá v ornici, ojediněle byly zjištěny až v hloubce 80 cm. Kořenový systém zasahuje až do několika metrů. Kořeny mohou z této hloubky zásobovat ohniska lodyh (rozvětvené rostliny) vodou. Pcháč proto úspěšně roste i v suchých obdobích. Z osních pupenů na kořenových výběžcích vyrůstají vertikální oddenky, na kterých se v paždí listových šupin nalézají další osní pupeny. Jejich regenerací vznikají kolonie četných listových růžic. Pokud jsou kořenové výběžky narušovány orbou, mohou rostliny žít téměř neomezeně. Po několikaletém vynechání orby pcháč ustupuje. Nebývá např. v trvalých travních porostech. Při krátkodobém vynechání orby na orné půdě nebo při snížení její hloubky se intenzivněji rozrůstá (osní pupeny v ornici nejsou v takové míře poškozovány vyschnutím apod.). Omezuje jej kvalitní podmítka a také meziřádková kultivace okopanin. Pro úspěšné použití herbicidů je důležité zasáhnout co největší počet listových růžic.

Pcháč raší až počátkem dubna a potřebné růstové fáze pcháče osetu jsou později, než bývá optimální termín pro aplikaci herbicidů proti jednoletým plevelům. Předčasným zničením málo vyvinutých listových růžic se může, jako důsledek porušení apikální dominance, zvýšit regenerace osních pupenů. Nevhodným termínem aplikace se tak podporuje rozšiřování pcháče na pozemku. Herbicidy je vhodné aplikovat asi při výšce lodyh 15 cm. Vysokou citlivost na herbicidy má pcháč oset ve fázi tvorby lodyh a kvetení. Tato citlivost souvisí s obsahem zásobní látky inulinu (polysacharid). Počátkem vegetace jej rostlina obsahuje 20 %, později obsah poklesne až na 7,5 %.

Nároky na stanoviště

Vyskytuje se na celém území od nížin až po horské oblasti. Roste na polích a úhorech, zahradách, pastvinách a pasekách, rumištích, kolem komunikací.

Zaplevelení

Osidluje zemědělskou i nezemědělskou půdu. Vyskytuje se ve všech pěstovaných plodinách na orné půdě, sadech, vinicích, chmelnicích i na loukách a pastvinách či speciálních plodinách.
V současnosti bývá považován za nejobtížnější plevel orných půd. Je domovem v Evropě, osivem byl zavlečen na americký kontinent.V případě silného výskytu působí ztráty při sklizni plodin nebo sklizeň znemožňuje. Při silném výskytu dokáže úplně potlačit pěstovanou plodinu, kořeny vylučují alelopatické látky, které působí inhibičně na plodiny a plevele.

Odkazy a použité zdroje

Mikulka, J., Štrobach, J. Vegetativní reprodukce vytrvalých plevelů. Agromanuál, 2021, 16, 9/10, 12–19. ISSN 1801-7673